Otázka:

Rád bych Vás požádal o vysvětlení změny ve výpočtu mezi Energií 2021 a Energií 2023.

Jedná se o množství elektřiny vyrobené FV články zahrnuté do výpočtu primární energie. V verzi 2021 vychází produkce 3,269 MWh, přičemž do hodnocení primární energie se zahrne 1,963 MWh. Ve verzi 2023 je produkce 3,292 MWh, ale do výpočtu primární energie se uvažuje jen 0,807 MWh.

Otázka:

Jak zadám částečné chlazení zóny bez garance teploty v Energii 2023? 

Budete-li hodnotit chlazené zóny s velkými vnitřními zisky a malým či nulovým počtem vnějším konstrukcí, jako byla např. kuchyně popsaná v nedávném příspěvku, doporučujeme soustředit se při zadávání obalových konstrukcí zóny na zohlednění vnitřních konstrukcí.

Jak v komentářích pod odkazovaným článkem upozornil Ing. Chmela, vnitřní konstrukce mohou výpočet významně ovlivnit. Zohlednit je v zadání lze:

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

Podle kolegyně bychom měli do kolonky jmenovitého měrného příkonu ventilátorů VZT jednotky zadávat daleko menší hodnoty, než to děláme. Zatím jsme vycházeli z max. příkonu ventilátorů a max. průtoku s tím, že je to pak přepočítané následně tím váhovým činitelem... to jsou hodnoty, které prokazatelně výrobce udává. On samozřejmě udává i např. příkon při nějakém nižším průtoku, ale ten se přeci může lišit od průtoku ve výpočtu...

Je někde vidět, jak je ten příkon pak přepočítáván, nebo to zadáváme špatně a má se to dělat jinak?