Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.

Otázka:

V Energii 2023 používám kvůli jednoduššímu nastavení antiviru pracovní adresář. Zde mi to dělá občas problém, že se mi výsledky uloží do pracovního adresáře a ne do složky s klasickou úlohou a pak se mi stává, že do Enexu nahrávám starší verzi programu nebo při průkazu ENB se mi nahraje starší verze doporučené varianty. 

Otázka:

Dnes jsem zjistil takovou nepříjemnou věc, pokud změním - doplním identifikační údaje např. evidenční číslo průkazu, datum, pak musím úlohu znovu vypočítat, což při délce výpočtu cca 60 minut není uživatelsky příjemné.

Budete-li hodnotit chlazené zóny s velkými vnitřními zisky a malým či nulovým počtem vnějším konstrukcí, jako byla např. kuchyně popsaná v nedávném příspěvku, doporučujeme soustředit se při zadávání obalových konstrukcí zóny na zohlednění vnitřních konstrukcí.

Jak v komentářích pod odkazovaným článkem upozornil Ing. Chmela, vnitřní konstrukce mohou výpočet významně ovlivnit. Zohlednit je v zadání lze:

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.