Otázka:

Při zadání konstrukce podlahy a dále výpočet tepelných ztrát používám program od firmy Protech. Následně si vše exportuji do Energie pro výpočet PENB.

V Protechu se u podlahy na terénu vypočítá tzv. Uekv. Tato hodnota se mi ale nikam do Energie nepropíše, je to tak?

Pokud bych tedy chtěla u konstrukce zohlednit to, že je na terénu, musím použít činitel teplotní redukce. Pokud ho ale vyplním, tak pak nikde ve výpočtu PENB toto zohlednění nevidím.

Dělám tedy při výpočtu něco špatně?

Otázka:

Počítám v Energii 2025 jeden dům, jednou jsou zadány hodnoty U přímo a v druhé úloze jsou zadány v Energii podrobné skladby konstrukcí. Výsledek výpočtu ale vychází odlišně.

Výsledný měrný tepelný tok H vychází v obou případech stejný, ale rozdíl je už v potřebě tepla na vytápění. Je tedy rozdíl v tepelných ziscích, ale nemohu najít v čem. Procházím a porovnávám obě úlohy už 2 hodiny, ale nemohu najít rozdíl v zadání.

Otázka:

Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme. 

Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:

Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.

O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:

Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?