Otázka:

V rámci zpracování PENB se setkávám při výpočtech s jedním problémem. Jedná se o tzv.spojení zón - např.mezi obytnou částí budovy (byt) a zónou chodby. Při výpočtu tepelných ztrát samozřejmě s přestupem tepla do ochlazované zóny (chodby) počítám - přenos tepla prostupem. V případě výpočtu PENB je to však trochu jinak. Výpočty provádím v programu Energie 2009 - zde je tento výpočet řešen v sekci spojení zón. V manuálu k programu jsem však nalezl odkaz, že tento výpočet není nutný provádět a odvolává se na ČSN EN ISO 13790(říjen 2009). V této normě skutečně je článek 6.3.3.2, kde se propojení mezi zónami neuvažuje. Jak to prosím tedy řešit?

V případě, že tento výpočet v programu neřeším,dostávám se hlavně u bytových domů (velké plochy prostupu mezi zónami) do celkem slušných hodnot (většinou C), ale pokud s tímto výpočtem uvažuji, jsem rázem úplně někde jinde.Při zateplování bytových domů jde projektová dokumentace na stavební povolení a pro toto řízení je nutný PENB - v případě odpojování od CZT je také dle metodiky Minis.pro místní rozvoj nutné doložení PENB včetně proj.dokumentace. A zde narážím na problém, kdy v souhrnné technické zprávě uvádím tepelné ztráty a potřebu tepla na vytápění. V případě, že neuvažuji s propojením zón, dostávám na potřebu tepla pro vytápění dvě různá čísla. Nemůžete mi prosím poradit, jak toto řešit?

Otázka:

Zajímalo by mě, jak se "chová" ve výpočtu v Energii (2010) následující situace: Mám dvě zóny, jednu (zóna A) vytápěnou na 20°C, druhá je pouze temperovaná na 10°C (zóna B), potřebuji provádět výpočet vč. jejich propojení a posouzení vzájemné výměny tepla. V reálném stavu je třeba přímo vytápět zónu B pouze cca dva nejchladnější měsíce v roce, zbytek otopného období je zde teplota již dostatečná díky teplu ze zóny A. A nyní: Je výpočet tepelných toků v zóně A i po zbytek otopného období (nebo dokonce roku!) počítán, jako by v sousední zóně bylo těch 10°C?

Otázka:

Neobjevuje se mi nápověda pro volbu "Typ zóny" na formuláři pro popis zóny v programu Energie 2011. Nemůže to být nějakou chybou při instalaci? Místo nápovědy se objeví hlášení "Pravděpodobně poškozený soubor nápověd!".

Otázka:

Pracuji s Vaším programem Energie (verze 2009) a řeším školní areál, který zahrnuje více budov a propojovací chodby. Jak mám určit průměrný součinitel prostupu tepla?
Mám všechny budovy řešit jako jednu (jsou navzájem propojeny). Nebo mám řešit každou budovu zvlášť? U propojovacích chodeb (většinou prosklených) jen velmi těžko dosáhnu doporučené hodnoty Uem,rc. Pokud bych měl použít vážený průměr, jaký parametr mám zvolit jako váhu? A navíc mi chodby budou výsledek velmi ovlivňovat a bude tedy nutné ostatní budovy zateplit ještě vysoce nad doporučenou úroveň aby v celkovém váženém průměru bylo dosaženo doporučené hodnoty Uem,rc celého komplexu.

Zkoušel jsem také jednotlivé budovy zadávat jako samostatné zóny ale výsledek byl z hlediska tepelně technických vlastností neporovnatelně horší než když jsem vše počítal jako jeden objekt. Pro upřesnění dodávám, že chodby jsou vytápěné a uvažoval jsem ve všech budovách stejný režim užívání.

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.