Otázka:

Dnes mi vrátili odborný posudek z SFŽP v rámci programu Zelená úsporám s tím, že jsem chybně stanovil tepelné ztráty zeminou (měrný tepelný tok zeminou) u částečně podsklepeného rodinného domu. Postupoval jsem v souladu s doporučením programu Energie 2010, kde píšete, že u částečně podsklepeného objektu je možné stanovit průměrnou hloubku pomocí váženého průmeru. Jelikož toto doporučení jsem v normě ČSN EN ISO 13370 nenašel, dovolím se zeptat, na jaké ustanovení uvedené normy se zde odvoláváte (pracovník SFŽP toto po mne požaduje)?

Dále se dovolím zeptat, pokud je tento postup možný, je správná i úvaha v tom, že součinitel prostoupu tepla podlahou resp. její odpor stanovím jako vážený průměr součinitelům resp. odporů podlah na zemině a nad nevytápěným suterénem (vážený průměr přes plochy)? Příp. jaký odpor u částečně podsklepených objektů se má dosazovat do výpočtu (není-li podlaha na zemině a nad suterénem totožná).

Otázka:

Narazila jsem na problém u malého řadového domku. Ten byl zateplen a já ho posuzuji v programu Energie2010. Je částěčně podsklepen. Zhruba z poloviny. Ale z druhé poloviny je "podhrabán" - je tam dutina, těžko říct, jak hluboká. Předpokládám, že nevětraná. Výpočet jsem řešila tak, že jsem nevytápěný suterén (který mám mimo zónu) rozložila pod celý objekt (procentuálně jsem zmenšila hloubku suterénu). Mám ale též spočítat možnost, kdy by se podlaha 1.NP zespodu zateplila. Je mi jasné, že nemohu jen ve svém případě změnit kolonku odpor podlahy - není totiž reálné zateplit celou podlahu, pouze část v suterénu. Dovyhledala jsem, že by se dal suterén zadat do Nevytápěných prostor. Když jsem ho tam zadala a zbytek podlahy tedy zadala do Podlah jako Zvýšenou, celkový výsledek měrná potřeby tepla na vytápění budovy vyšel o 30 kWh/(m2.a) vyšší, než s rozprostřeným suterénem. Porovnávám stejné případy, tudíž nezateplená podlaha. (Poprvé jsem dosáha 51kWh/(m2a).) Je to možné? Nebo jsou mé úvahy mylné a mělo by se to započítat jinak?

Otázka:

Při zadání podlahy nad nevytápěným suterénem zadávám výšku horní hrany podlahy nad terénem. Předpokládám tedy, že beru rozdíl mezi terénem a pochozí vrstvou podlahy přízemí. Při výpočtu se však standardně berou rozměry na vnější straně hranice vytápěného prostoru - v případě podlahy nad suterénem by tedy měla vést hranice po "stropu suterénu".

Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že tímto postupem započítám část obvodové stěny v pásu, který je vysoký jako tlouštka podlahy (tj. od pochozí vrstvy podlahy 1. NP po strop suterénu), dvakrát. Nebo je to jinak?

Otázka:

Jakým způsobem je možné stanovit potřebné parametry pro zadání podlahy s vytápěním v 1. NP?

Otázka:

Počítám objekt na zelenou úsporám. Pod obytným prostorem je sklep, který ale není tvořený žádnou konstrukcí. Je to jen vyhrabaná díra v zemi na celou šířku objektu. Suterén je odvětraný s venkovním prostorem. Strop tvoří betonová deska, ale podlahu a stěny tvoří jen zemina. Jak postupovat?