Otázka:

chtěla jsem Vás poprosit o radu s výpočtem ztráty vnitřní stěny, která sousedí s jiným vytápěným objektem. Jedná se o posudek pro SFŽP (zelená úsporám). Posuzuji panelový dům, který má 2 vchody, ale já potřebuji propočítat jen jeden vchod. Nejsem si jistá, zda je možné uvažovat za vnitřní stěnou (sousedící s vedlejším vchodem) teplotu 10°C a tedy přepočítat b, které by bylo 0,29. Je to v tomto případě možné, když TNI 730330 výslovně zakazuje používání b? Pokud bych totiž uvažovala za konstrukcí venkovní prostor nikdy by budova nemohla vzhledem k špatnému součiniteli prostupu tepla vnitřní stěny vyhovět.

Otázka:

...mám hodnotit dům, kde stěna jednoho patra je zcela pod terénem, ostatní tři se nachází plně nad terénem, navíc se jedná o obytný prostor.

Jak je definovaný suterén pro hodnocení dle TNI a MPO? Mám vycházet z normy obytné budovy (zde je definice nepříliš jasná), případně z normy (bohužel teď si nejsem jist, o kterou se jedná), kde je suterén definován min. 70 % plochy stěn pod terénem, příp. se strikně držet ČSN EN ISO 13370 a přepočítat na průměrnou hloubku?

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?