zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme. 

Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:

Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.

Otázka:

Mám dotaz ke správné definici kcí vzhledem k UN,20 v Energii.

Pokud mám zónu, která je pouze temperována - např. 5 - 10°C, tak zadávám do záložky "typy neprůsvitných kcí" jednotlivé kce a v "typu kce" vybírám normové hodnoty dle 730540-2 a zde vybírám např. pro obvodovou stěnu klasicky vnější stěnu s Un,20 = 0,30 nebo zohledním kci, že je z temperovaného prostoru do vnějšího prostředí - čili Un,20 = 0,75?

Obdobě i ostatní kce - okna (1,50 vs. 3,50), podlaha (0,45 vs. 0,85)?

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:


V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Jak postupně přibývají zkušenosti s používáním hodinového modelu, objevují se různé nové a často dost překvapivé poznatky. Nečekaně často mají na výsledky vliv takové faktory, které byly u měsíčního výpočtu méně podstatné, až zanedbatelné.

O dopadu velkých vnitřních zisků u zón s malým počtem vnějších konstrukcí na výsledky hodnocení jsme na blogu už diskutovali. Snad ještě závažněji se může projevit zdánlivá maličkost, která by přitom s výsledky měsíčního výpočtového modelu prakticky nepohnula: zadání nulového odporu při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce.

Jak jsme tento týden zjistili kontrolou jednoho zaslaného zadání, právě nulová hodnota Rsi u plošně rozsáhlé střechy byla příčinou, proč potřeba tepla na vytápění vycházela u této budovy skoro stejná se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu i bez něj.

Otázka:

Četla jsem zprávu na blogu ohledně nového ENEXu a NZÚ, že se budou nahrávat do xml i konstrukce.

Prosím jak postupovat, když doposavad jsem si skladby konstrukcí zpracovávala v Protechu a do ENERGIE přenášela pouze součinitele prostupu tepla U a do ENEXu vkládala do příloh TOB z Protechu. Bude toto možno i nadále a nebo mám smůlu a musím se naučit konstrukce v ENERGII?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 27 >