Otázka:

Dobrý den,rád bych se zeptal, jak zadat rekuperační jedotku s pasivní i aktivní rekuperací tepla. Konkrétně se jedná o jednotku NILAN VP18. Po pasivní rekuperaci s účinností cca 80%, se odcházející vzduch použije ve vestavěném tepelném čerpadle jak vzduch-vzduch (pro dohřev vzduchu) tak i vzduch- voda (pro ohřev TUV). Nevím, jak to zadat, aby bl projekt korektní ve smyslu NZU. Za odpovědi děkuji.

Na základě sdělení p. Ing. Michala Nixe, specialisty SFŽP z Oddělení metodiky přípravy, upozorňuji všechny zpracovatele výpočtů pro dotační program Nová Zelená úsporám 2013, že v případě hodnocení domů s velmi nízkou energetickou náročností se pro časový úsek bez nuceného větrání může zadávat nulová intenzita výměny vzduchu.

Pro RD s nuceným větráním se tedy zadává procento časového úseku s nuceným větráním 70,8 % (podíl 17 h provozu z celkových 24 h), intenzita výměny vzduchu při vypnutém větrání 0,0 za hodinu a objemové toky větracího vzduchu stanovené jako součin objemu vzduchu v RD a intenzity výměny vzduchu 0,3 1/h.

Pro RD s přirozeným větráním se uvažuje trvalá intenzita výměny vzduchu 0,3 1/h.

Panu inženýrovi Nixovi děkuji za laskavé upozornění... a čtenářům blogu se omlouvám se nepřesnou interpretaci metodických pokynů SFŽP pro oblast podpory B. Další informace k aktualizaci Energie 2013.4 najdete dále...

Otázka:

V hodnocené budově je navrženo chlazení dvěma malými split jednotkami (každá o výkonu 2 kW, jsou jen v zasedací místnosti, jinak budova není chlazena). Ve stávající variantě jsme chlazení zadali tak, aby to dle nás odpovídalo celkové roční spotřebě dle našeho odhadu, a to „příkon x počet hodin x počet dní provozu“ (tj. 2 ks x 0,7 kW x 6 h x 60 dní = 504 kWh/rok. Ve výpočtu vyšlo 952 kWh/rok, což jsem nechal takto být jako na straně bezpečnosti. Tento výsledek je však velmi citlivý na zadávání konkrétních hodnot, a to především na vnitřní teplotu v letním období. Zadali jsme to tedy tak, aby to vyšlo pocitově správně. 

V rámci navrhovaných opatření jsme neprováděli žádné úpravy na kartách chlazení, přesto je energetická náročnost na chlazení v obou variantách (původní stav a doporučení) odlišná. Vzhledem k tomu, že jedno z opatření je i výměna oken (menší „Ug“ a současně menší „g“), tak jsem očekával, že potřeba chlazení bude menší... a ona je větší cca dvakrát. Jaká může být příčina?

Otázka:

Hodnotíme městský úřad, pro který jsme jako jedno z opatření navrhnuli realizaci řízeného větrání s rekuperací tepla (původně bylo větrání přirozené s výjimkou 2 malých ventilátorků v kuchyňkách = nevýznamné). Zaráží mne, že se pro doporučenou variantu v PENB zhoršila třída energetické náročnosti větrání, a to z kategorie „A“ na „G“. Vím, že snížení celkové spotřeby energie se promítlo ve sloupečku „vytápění“, ale toto je příliš zavádějící a laikům se toto bude těžko vysvětlovat.

Otázka:

Mám dva dotazy k referenčním hodnotám:

1) účinnost rekuperace

ENERGIE nyní funguje tak, že pokud zadám nucené větrání, ale nechám nulovou účinnost rekuperace - tedy VZT bez ZZT, což je i případ uvedeného systému, u referenční budovy zůstane nulová hodnota. Zadám-li jakoukoliv účinnost ZZT, naskočí požadavek z vyhlášky - 60% nebo 40%. Výpočet není dle mého názoru korektní a pokud ano, tak mi nedává logiku. VZT soustava, která nemá instalován ZZT by měla být hodnocena negativně - mělo by se projevit v referenční budově redukcí ztráty na větrání. Řešení je podle mě při nuceném větrání používat automaticky referenční hodnotu pro ZZT

2) účinnost sdílení a distribuce pro teplovzdušné vytápění

V ENERGII jsou za referenční hodnoty pro vytápění považovány pouze parametry "v otopné soustavě", za které se dosazují hodnoty uvedené ve vyhlášce. Pokud mám ale teplovzdušné vytápění, tak se u referenční budovy použijí VZT použijí pro účinnosti sdílení a distribuce mnou zadané hodnoty. Je tento postup v pořádku?