Otázka:

Jak je to s uvažovaním regulace otopné soustavy v programu Energie při výpočtu dle TNI 730329, kde potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinnosti otopné soustavy? Je přípustné uvažovat s regulací otopné soustavy ( pokud je v domě instalována ), nebo je potřeba tuto regulaci nechat tkz. vypnutou? Na SFŽP tvrdí, že se s regualcí počítat nemá.... , výsledky bez vlivu regulace jsou nepříznivější a dosáhnout na 70kW.h.m-2.a nebo nižší je téměř nemožné bez regulace.

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázky a odpovědi :

A) Měl bych dotaz ohledně Násobnosti výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím, (Důležité je že počítáme měrnou potřebu tepla pro Zelenou úsporám) protože na základě nápovědy v Energii 2009 jsme pro bytové domy používaly hodnot 2-5 u horších objektů až 10, poté se kolegové účastnili školení u Vás Energie 2009/10 - Zelená úsporám, byli instruováni že se pro přirozené větrání mají používat hodnoty až od 4,5 a výše. Zpětně se u spolupracujících firem objevují hodnoty nižší, potřeboval bych vědět jaké hodnoty používat u těchto případů.

1-starý zděný bytový dům s původními okny s přirozeným větráním
2-ten samý s vyměněnými okny s přirozeným větráním
3-ten samý kompletně zateplený s vyměněnými okny s přirozeným větráním
4-nový objekt s přirozeným větráním, 
   a)U dle normových doporučených hodnot, 
   b)případně nízkoenergetický standart
5- nový objekt s nuceným větráním  nízkoenergetický a pasivní  standart

nucenéVětrání

Otázka:

Program Energie 2009 - záložka "popis jednotlivých zón v objektu - větrání zóny a úprava vlhkosti."
Posuzovanyý RD je vytápěn TČ vzduch-voda,přispívají i solární panely, větrání pomocí rekurerace. Na uvedené záložce programu nedokáři nastavit objemový tok přiváděného a odváděného vzduchu, figuruje tam stále přednastavená hodnota 70m3/h.

Otázka:

Počítám pasivní rodinný dům, který chce žádat o dotaci Zelená úsporám. V PD je navrženo vytápění přímotopy, záložní zdroj jsou litinová kamna, ohřev vody je zajištěn solárními kolektory.

Investor si však nepřeje ohřev teplé vody pomocí kolektorů, protože je to prý pro něj nerentabilní. Jenže z tohoto důvodu mi nevyjde ani požadovaná hodnota potřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů na vytápění, přípravu teplé vody a technické systémy budovy. Na přání investora jsme jako hlavní zdroj pro vytápění dali již zmiňovaná kamna (topilo by se kusovým dřevem), elektřina by zajišťovala ohřev vody a pomocné energie. Stále však není splněna alespoň požadovaná hodnota potřeby primární energie.

Chtěla jsem se zeptat, zda je vůbec možné, aby byl navržen pasivní dům bez jakéhokoliv netradičního zdroje a vyšla požadovaná hodnota potřeby primární energie ... (všechny ostatní podmínky pasivní dům splňuje - U, Uem, ...).