Otázka:

Je možné dosáhnout 20% úspory měrné potřeby tepla na vytápění pouze výměnou oken?

Jde o běžný dvoupodlažní rodinný dům ze 70. let minulého století stavěný a zateplený dle tehdejších zvyklostí s klasickými špaletovými okny. Při výměně oken za moderní plastová okna s U=1,2 nedojde podle výpočtu dle požadované ČSN EN ISO 13 790 a TNI 73 0329 téměř k žádné úspoře. Jsem přesvědčen o tom, že všemu je na vině výměna vzduchu. Starými okny dochází k obrovskému úniku tepla ne konstrukcí, ale spíš spárami a nedokonalým osazením a utěsněním. Nicméně tuto skutečnost TNI nezohledňuje. Pokud při zadání všech vstupních dat počítám při výměně oken podle jiných nabízených norem, k úspoře dochází. Obracím se tedy na vás s radou, jak splnit podmínku SFŽP a zároveň prokázat 20 % úsporu tepla při pouhé výměně oken.

Otázka:

Když chci skončit se zadáváním dat ukazuje se mi toto upozornění …

Jedná se mi pouze o výpočet ročního zisku energie ze solárního systému – příprava TV.
Pokud nezadám objem zóny neprovede se výpočet. Musím tyto data zadávat i v mém případě? (Pouze solární systém na přípravu TV).

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k větrání bytů pro potřeby energetického průkazu. Setkal jsem se s následujícím řešením (v Energii 2009):
Bytová zóna nebyla počítána jako přirozeně větraná, ale jako kombinace nuceného a přirozeného větrání. Nucené větrání byl určitý časový podíl větrání koupelen a wc. Zjednodušeně - v zóně je 10 koupelen, v každé je ventilátor s výkonem 100m3/hod. Tyto místnosti se používají cca 1hod denně tj. za tento časový úsek bude celá bytová zóna větraná 10*100=1000m3/hod. Tento přístup celkově dost zhoršuje měrnou ztrátu větráním..

Otázka:

Při podrobnější kontrole výstupu štítku jsem zjistil, že vypočítaný průměrný součinitel Uem,Nrq odpovídá článku 9.2 ČSN 730540-2 i když se zadá jiná  převažující návrhová vnitřní teplota než 20 st. C např. 19,3 st. C. V mém případě je rozdíl  v obou hodnotách 0,58 x 0,61. V případě více objektů nebo zón používám přesnější výpočet dle čl. 9.4 a to se mi jeví jako vhodnější a vzhledem k použití výpočetní techniky to není ani složitější. Pro výpočet jedné zóny s jednou převažující teplotou +20 st. C bych to ještě chápal jako korektní, ale přesnější výpočet lépe charakterizuje kvalitu obálky budovy. Obdobným způsobem by bylo vhodné řešit i součinitele prostupu tepla, kdy se postupuje převážně podle čl. 5.2.1 a) , vhodnějším řešením při strojních výpočtech je postupovat podle odstavce b).

Otázka:

... prosím o kontrolu vstupních a vypočítaných hodnot v programu Energie 2009. Nejedná se samozřejmě o kontrolu ploch apod. U vyhovujícího standardu se chci zeptat na zadávání vnitřních zisků od osvětlení, ve výpočtu jsem zadal klasické žárovky a vyšla Energ. náročnost osvětlení za rok = 18 kWh/m2, při zadání úsporného osvětlení vychází Energ. náročnost osvětlení za rok = 4 kWh/m2, tento rozdíl mám tedy k dispozici abych splnil požadavek na (celkovou) měrnou  spotřebu energie EPa, která je pro RD = 142 kWh/m2. Zadáním klasických žárovek se blížím k hodnotě která vychází v nízkoenergetickém standardu dle TNI 73 0329, kde hodnota  Energ. náročnost osvětlení za rok  = 21 kWh/m2 (vychází z počtu osob).