Otázka:

Mám dotaz ohledně grafické části průkazu ENB generovaného programem Energie 2013.

V části energetická náročnost budovy – celková dodaná energie se kromě šipky s číselným vyjádřením současného stavu objevuje i šipka doporučení. Ta se vygeneruje vždy, když zadám nějaké opatření v tabulce Doporučená technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, např.:

Zadání doporučené varianty

Vždy je ale u kategorie A i přesto, že navržené opatření resp. výše úspory tomu neodpovídá. Zkusil jsem i zadat opatření, kdy se Předpokládaná dodaná energie rovnala aktuálnímu stavu, tedy úspora nula a nic se nezměnilo. Šipka zmizí jen když tabulku nechám nevyplněnou. Vše viz přiložené screenshoty.

Vyplňuji něco špatně, nebo se automaticky doporučuje kategorie A?

Otázka:

Rád bych prodiskutoval problematiku osvětlení. V TNI se jedná v podstatě o tři cesty výpočtu:
1) vztah A.43
2) vztahu A.45
3) vztah A.48
Porovnám-li u kanceláří výpočet dodané energie metodami 1) a 2) s výpočtem 3) pomocí směrného čísla 25,9 kWh/m2.rok, dostávám v dodané energii u podrobnější metody více než dvojnásobný výsledek!!

U referenční budovy je rozdíl ještě daleko markantnější, protože se do podrobného výpočtu dosadí oněch 500 luxů a pL,lx = 0,1 W/m2.lux odpovídající nepřímému osvětlení.

ZÁVĚR??:

- podrobný výpočet hází obrovské hodnoty dodané energie, které jednak nemají nic společného s realitou a jednak přilepšují zisky vytápění

- použitím směrných hodnot se dostane osvětlení téměř vždy do kategorie A, protože referenční budova má extrémní spotřebu.

- porovnávání metody podrobné (ref.budova) se směrnými čísly (výpočet) je irelevantní, protože vychází zcela odlišné výsledky

Osobně nevím jak z toho ven.
Prosím o radu, DĚKUJI

Otázka:

Zajímalo by mne, proč se na energii z FV panelů pohlíží dvěma způsoby. Když ji použiji pro vlastní spotřebu – je to energie okolí a faktory jsou 1,0, resp. 0,0. Pokud jde mimo, je to energie (dodávka mimo budovu) s faktory -3,2 resp. -3,0.

Domnívám se, že v obou případech se vytěsňuje energie vyrobená ve „veřejných“ zdrojích tj. mělo by se na ni pohlížet jako na dodávku mimo budovu. Jediný rozdíl vidím ve využitém množství – pro vlastní spotřebu = max. co můžu spotřebovat v hodnocené budově, při exportu mimo budovu = celá vyrobená energie, resp. dle podmínek vyhlášky. Nebo „pro vlastní spotřebu“ lze chápat jako ostrovní stav tj. bez připojení hodnocené budovy na elektrizační soustavu?

Otázka:

Dobrý den, znovu se vracím u k ukazateli Uem v PENB na konci protokolu. Prosím Vás, podle kterého článku vyhl. 78 se zde vždy jako referenční budova bere nová stavba? Při větší změně dok. bud. potom vychází "D", o čemž jsme se už bavili. Jeden z našich externistů pracuje v SW Protech a jemu to při změně budovy na tomto ukazateli vyjde "C" (korekční činitel 1,0 a ne 0,8). Prosím o vysvětlení.

Otázka:

Hodnotím RD s FV systémem a využitím získané elektřiny v budově. Zaráží mne skutečnost, že energie vyrobená fv kolektory se neodečte z celkové energie potřebné na jednotlivé částí (vytápění, ohřev tv, osvětlení).

Dosud (tj. např. v ENERGII 2010) se celková energetická náročnost ponížila o energii vyrobenou ze solárních termických kolektorů. V ENERGII 2013 se toto neděje, a to ani u fv ani u termických kolektorů.

Nerozumím tomu, nenacházím v tom logiku. Myslím, že by energie vyrobená solárními systémy měla být odečítána ze spotřeby.