Otázka:

dostal jsem za úkol spočítat energetickou náročnost stáv.a zatepleného stavu předmětného osmipodlažního bloku 8c o 96b.j.ve 4sekcích kS   TO6B-OS.Mám navrhnout takový způsob a cenu komplexního zateplení,aby byt.družstvo dosáhlo na parametry dotace v programu A1 Zelená úsporám a mohlo si udělat představu o investičních nákladech.To co však řeším poprvé je značně zalomený tvar 4 sekcí bloku 8c a v této souvislosti mám na Vás následující prosbu:

Existují podmínky za kterých by se všechny 4 sekce mohly hodnotit  jako 1 celek v 1 "obálce"? Poznamenávám,že sekce D.Č.4 a 3 jsou odděleny dilatací a totéž je mezi D.Č.3 a 2.

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

Jedná se o koncové stěny bytových domů, které jsou od sebe odděleny dilatací.

To znamená, že stěna odděluje vytápěný prostor od prostoru (vzduchu) v dilataci a

pro tuto stěnu je nutno použít činitel teplotní redukce. Protože se tato kategorie v tabulce F.2 nevyskytuje, použil jsem výpočet z ČSN EN 12831 str. 19, vztah (6).

Příklad: uvažovaná teplota v dilataci Θu = - 3^oC, po dosazení do vztahu (6):

b_u = Θ _int,i – Θ _u / Θ _int,i – Θ _e = 20 - (-3) / 20 - (-15) = 0,657 ≈ 0,66

Je moje úvaha správná?

Otázka:

máme od Vás koupený SW Energie a Teplo 2009 zůčastnil jsem se školení, kde my bylo řečeno že při výpočtu řadového rodinného domku se stěny ve styku s okolními řadovkami nezapočítávají, na BLOGU jsem tento názor našel také, ale našel jsem tam i že se počítají jako ve styku s exteriérem??? Na SFŽP nesouhlasí s verzí když je na obou stranách zdi je stejná teplota, tak nedochází k tepelné výměně a zdi se nepočítají, je nějaká norma, která by to potvrdila???

Otázka:

Pracuji teď na energetickém auditu, PENB a odborném posudku pro Zelená úsporám pro panelový dům, který rohy štítu sousedí se dvěma dalšími panelovými domy... V nezastavěném prostoru mezi domy se tvoří „komínový efekt“ (zvýšené proudění vzduchu). Posuzovaná stěna již byla dříve zateplena 6 cm TI, přesto si nájemníci stále stěžují na průvan ze zásuvek. Můžete mi prosím poradit, jak můžu tento efekt zohlednit při výpočtu energetického auditu a odporného posudku? Např. pomocí korekčního činitele „b“?