Po špatné zkušenosti jednoho z uživatelů produktů Teplo 2009 a Energie 2009 upozorňujeme na následující riziko:

V případě ukládání úloh výše uvedených programů pod stejným názvem do shodného umístění hrozí ztráta dat!

Je tedy vhodné úlohy ukládat do různých adresářů, nebo alespoň pod rozdílným názvem. Výpočet sice bude pravděpodobně možné provést (vstupní data se před výpočtem transformují do pracovního souboru), ne již ale úpravu vstupních dat.

Informaci od Z.S. přeformuloval J.T.

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Otázka:

...dům v řadové zástavbě pro dotaci zelená úsporám. Objekt má 2 vnitřní stěny, které sousedí s dalšími vytápěnými zónami. Je možné do výpočtu vnitřní stěnu nezadávat (když není teplosměnnou konstrukcí)? Podobné dotazy jsou již na blogu, ale je možné toto aplikovat i pro hodnocení SFŽP (podle TNI 730330)?

Otázka:

chtěla jsem Vás poprosit o radu s výpočtem ztráty vnitřní stěny, která sousedí s jiným vytápěným objektem. Jedná se o posudek pro SFŽP (zelená úsporám). Posuzuji panelový dům, který má 2 vchody, ale já potřebuji propočítat jen jeden vchod. Nejsem si jistá, zda je možné uvažovat za vnitřní stěnou (sousedící s vedlejším vchodem) teplotu 10°C a tedy přepočítat b, které by bylo 0,29. Je to v tomto případě možné, když TNI 730330 výslovně zakazuje používání b? Pokud bych totiž uvažovala za konstrukcí venkovní prostor nikdy by budova nemohla vzhledem k špatnému součiniteli prostupu tepla vnitřní stěny vyhovět.

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".