Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

Rád bych se zeptal, jestli, když zadávám částečně vytápěný suterén, je nutné i hodnotu objemu vzduchu připadajícího této vytápěné podlahové plochy přičíst k celkovému objemu zóny stejně jako přičítám tuto podlahovou plochu k celkové ploše budovy. Rozdílná hodnota v objemu budovy nemá sice na výslednou hodnotu potřeby tepla výraznější vliv, ale rád bych používal správné řešení.

Otázka:

Zajímalo by mne, zda je nutné vždy umožnit zápis do adresáře s programem. Potřeboval udělat instalaci tak, aby uživatelé na svých počítačích právo zápisu do adresáře PROGRAMFILES neměli.

Zatím jsem to vyřešil uspokojitě tak, že jsem katalogy a data přesunul na síťový disk, kam mají uživatelé povolený zápis, a v programech jsem nastavil nové cesty ke katalogům (příkaz Katalogy - Nastavení katalogů) a k datům (příkaz Soubor - Adresář pro ukládání úloh).

Program Teplo pak funguje bez problémů, ale u programu Area se objeví během výpočtu chybové hlášení, že nelze zapisovat na disk. Existuje nějaké řešení?

Otázka:

Počítám lineární činitel prostupu tepla pro detail nadpraží, v němž se projevuje vliv napojení okenního rámu na nadpraží, vliv kastlíku pro venk. žaluzie a vliv prostupu stropu do obvodové stěny.
Lze k tomu přistoupit i tak, že tento detail rozdělím na dva (samotné nadrpaží a samotný styk stěna-strop) a stanovím pro tyto jednotlivé detaily hodnoty psí? Lze potom říci, že tato dvě samostatná psí po sečtení tvoří celkové psí z detailu celkového?

Vliv prostupu stropu obvodovu stěnou bych v energetické náročnosti započítal jako: psí z det.1a x celý obvod domu.
Vliv osazení okna v nadpraží a vliv kastlíku pro žaluzie bych započítal jako: psí z det 1b x délka oken.

Otázka:

Klient má rodinný dům, který má 3 bytové jednotky a 1 je využívána pro komerční prostory. Chtěla jsem se zeptat, zda při výpočtu použít stejnou metodiku, jako je pro bytové domy popsáno v TNI 730330. Tedy brát komerčně využívané patro jako samostatnou zónu, která se zahrnuje do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní teplota se bere co nejblíže skutečnosti nejvýše však 10°C. Nebo by se v případě rodinného domu postupovalo jinak?