Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.

Otázka:

Pokud mi vyjde R = 2,846 m2K/W pro podlahu na zemině, tak hodnota U se vypočítá U=1/(0,17+2,846) = 0,33 W/m2K.

Když mi však program Energie vygeneruje protokol výpočtu energetické náročnosti budov, tak se tam vygeneruje součinitel prostupu mezi interiérem a exteriérem U = 0,206 W/m2K.

Která hodnota U je správně pro uznání případné dotace pro NZU - podlahy k zemině?

Otázka:

Měl bych dotaz ohledně uplatnění vnitřních tepelných zisků z dosud nezadaných zdrojů tepla:

Zadání přídavných vnitřních zisků

Zjistil jsem, že pokud zadám další tepelné zisky z dosud nezadaných zdrojů tepla v nenulové hodnotě, dojde nejen k přepočtení výsledků na celkovou dodanou energii i na neobnovitelnou primární energii, ale i k přepočtení požadavků.

Se zadáním tepelných zisků se logicky sníží výsledek výpočtu. Nerozumím ale tomu, proč se současně zpřísňují požadavky. (V konkrétním případě řešené úlohy to znamená posun u celkové dodané energie posun z kategorie F do G).

Je přehodnocení požadavků skutečně správné? Neměla by tato hodnota zůstat beze změny?

Otázka:

Hodnotím budovu, která má vystupující meziokenní žebra a štítové obvodové stěny. Nejsem si jista jak tyto žebra započítat do výpočtu:

Vystupující žebro

Moje řešení je to, že bych započítala plochu konstrukce odečtenou z pohledu, jednalo by se pak o zeď s tloušťkou 1040+460 v případě štítové stěny, obdobně u žebra, s příslušnou tloušťkou izolace. Energeticky vztažnou plochu (v obrázku zeleně) bych potom vypočítala včetně žeber. Myslíte, že je takový postup v pořádku?

Otázka:

Z výpočtu mi vychází potřeba tepla na vytápění i pro měsíce, kdy je venkovní teplota nad 13 °C (jaro-podzim). Nejde o chybu?