Otázka:

Zpracoval jsem v Energii 2011 výpočet pro objekt základní školy (několik pavilonů, spojovací chodby) - pro stávající i nový stav (výměna oken, zateplení fasády a střechy). Poté jsem z úlohy stávajícího stavu vygeneroval energetický štítek obálky budovy a jako doporučenou úlohu jsem použil úlohu nového stavu. Ve štítku se správně vyplnila požadovaná hodnota průměrného součinitele obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 (Uem,N). Zde konkrétně 0,44. Tato hodnota se samozřejmě objevila shodná pro stávající i nový stav objektu (v grafu na poslední straně štítku).

Dále jsem ale potřeboval samostatný štítek jen pro nový stav objektu. Stejnou úlohu, kterou jsem předtím použil jako doporučenou, jsem teď použil samostatně a vygeneroval z ní štítek (neprováděl jsem žádné úpravy v zadání). Požadovaná hodnota Uem,N se ale vypočetla na 0,42 (místo původních 0,44).

Nemáte nějaký tip, proč se tomu tak děje? Jde mi o to, že nemohu takto štítek prezentovat, aby v jednom štítku, kde jsou obě úlohy, byla jiná hodnota než v samostatném štítku nového stavu, protože pokud je jiné Uem,N, je jiné i CI.

Jediný rozdíl mezi štítky, který jsem našel, je v hodnotě b (činitel teplotní redukce) u podlahy nad nevytápěným suterénem (do které však nebylo zasahováno - jen v Energii na kartě zadání podlahy je v novém stavu jiný tepelný odpor R suterénních stěn, protože tyto byly zatepleny). Vstupuje tedy činitel "b" do výpočtu Uem,N? A proč byl ovlivněn zateplením suterénních stěn?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat zkušenějších, jak správně spočítat U stropu nad nevytápěným suterénem. Stávající strop je tvořen betonovými I profily, na kterých jsou osazena "PZDčka", škvárový násyp, beton a vlysy. S výpočtem U této konstrukce ve stávajícím stavu i po zateplení problém nemám. Ale tepelné ztráty (výkon) se počítají z vnějších rozměrů. A tento objekt má stěny š. 950 a 500mm. Takže z celkové půdorysné plochy, dané vnějšími rozměry, zabírají tyto stěny 25%. A nejeví se mi správné takto spočítané U (0,296 po zateplení; 1,187 stáv.stav) vztáhnout na celou plochu, tedy i plochu, kterou zabírají tyto celkem mohutné stěny, protože v místě stěn je spočítané U (po zateplení) pro tyto plochy příliš dobré. Ale nevím si rady s tím, jak toto zohlednit.

Otázka:

Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:

Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.

Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?

A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?

Otázka:

Vyhodnocovací modul programu Energie 2011 uvádí vypočtený Uem=0,54 a požadovaný Uem,N=0,54 W/m2K a tuto situaci vyhodnotí jako nevyhovující, zatímco by měl být požadavek těsně splněn. Prosím o radu.

Otázka:

Prosil bych o radu ve věci zadávání parametrů nuceného větrání s rekuperací do programu Energie 2011. Zdá se mi, že energetický zisk při porovnávání varianty domu po zateplení s původním topením a po zateplení se stejným topením ale s využitím rekuperace je neúměrně vysoký. Objem vzduchu v domě je cca 1000 m3, po zateplení a velmi těsných oknech mám přirozenou výměnu vzduchu zadánu 0,15 1/h, odvod a přívod vzduchu nuceně 300 m3, tedy cca 1/3 objemu. Podle protokolů Energie vychází úspora energie na vytápění cca 30 GJ, což se mi zdá být příliš mnoho.

Trochu mě ještě matou další věc. Pokud zadám procento časového úseku s nuceným větráním, tak ať sem dávám jakékoli číslo, výsledky se prakticky nemění. Myslel jsem, že zde se zadává prakticky doba běhu rekuperátoru, ale rozptyl 0-100 s výsledkem prakticky nijak nepohne.