Otázka:

Při zadávání nevytápěných prostorů lze zadat pouze jeden typ konstrukce, který se pak objeví v tabulce 4 v PENB (např. obvodová konstrukce). Pokud mám v tomto nevytápěném prostoru více typů dělících konstrukcí (např. větší tl. zdiva, nebo strop, popř. podlahu) do vytápěných prostor, tyto plochy všech konstrukcí a U-čko se zprůměruje a v PENB je pak nějaká průměrná konstrukce (a její název je např. obvodové zdivo, i když je to vlastně třeba podlaha, nebo strop). Jak to udělat, když tam chci všechny ty konstrukce mít podrobně?

Otázka:

Zadává nevytápěný suterén pouze do „Podlaha a suterén" (kde je i jeho objem, výšky zdiva nad i pod terénem, apod.), nebo je nutno udělat ještě zvlášť zónu s teplotou např. 5°C a až v této zóně zadat dané údaje do „Podlaha a suterén" a nebo je nutno nevytápěný suterén zadat do „ Nevytápěné prostory"? Pokud by se to zadávalo pouze do „Podlaha a suterén", zadávají se někam okna, dveře, popř. dlaší konstrukce tvořící tento suterén?

Otázka:

Nejsem schopen rozhodnout, zda stavba, kterou posuzuji v programu Energie, je středně těžké konstrukce či těžké konstrukce. Rozhodl jsem se tedy vnitřní tepelnou kapacitu zóny spočítat přesně.

1. dotaz:

Které konstrukce mohu do výpočtu započítávat. Pokud tomu rozumím dobře, jsou to všechny (podlahy, stropy, střechy, obvodové i vnitřní zdivo)?

2. dotaz:

Jaké části skladby konstrukce mohu do výpočtu zahrnout? Není to omezeno tloušťkou vrstvy nebo typem materiálu? Zajímá mne především systém ztraceného polystyrénového bednění. Jedná se o zdivo nosných konstrukcí s betonovým jádrem, které je ovšem obklopeno polystyrenem (tedy i z interiéru objektu). Tloušťka takovéhoto polystyrenu bude mít určitě na vnitřní tepelnou kapacitu zóny vliv a já nevím, jak toto zohlednit nebo zda tohle pomocný výpočet v Energii zohledňuje automaticky.

3. dotaz:

Také mne zajímá, jaké ploch pro obvodové konstrukce uvažovat do výpočtu, zda vnější či vnitřní rozměry?

4. dotaz:

Když jsem provedl výpočet, do něhož jsem zahrnul veškeré konstrukce, jak píši v dotazu č. 1, dosáhl jsem velmi překvapivého čísla. U objektu typu bungalov s vnitřní podlahovou plochou 138 m² mi vyšla vnitřní tepelné kapacita zóny 226 MJ/K. Tedy když toto přepočtu na podlahovou plochu získávám 1638 kJ/K/m², což se mi zdá vzhledem k nabízeným číslům v nápovědě docela hodně (260 kJ/K/m² pro těžké konstrukce či 165 kJ/K/m² pro středně těžké).

Otázka:

Ve výpočtu tep. ztráty podlahou podrobnou metodou dle ČSN EN 13370 se zadává tep. odpor konstrukce podlahy. Zde by mě zajímalo, je-li tato hodnota zadávána včetně Rsi a Rse nebo pouze R konstrukce? U stáv. objektů, kde je nad hydroizolací často pouze betonová mazanina je tep. odpor této konstrukce je pouze cca 0,08 (m2.K)/W, v případě započtení Rsi je tato hodnota 0,25(m2.K)/W.

Otázka:

Jak je to s uvažovaním regulace otopné soustavy v programu Energie při výpočtu dle TNI 730329, kde potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinnosti otopné soustavy? Je přípustné uvažovat s regulací otopné soustavy ( pokud je v domě instalována ), nebo je potřeba tuto regulaci nechat tkz. vypnutou? Na SFŽP tvrdí, že se s regualcí počítat nemá.... , výsledky bez vlivu regulace jsou nepříznivější a dosáhnout na 70kW.h.m-2.a nebo nižší je téměř nemožné bez regulace.