Otázka:

..Při výpočtu potřeby tepla se postupuje dle TNI 73 0329 - 30. Mohu v programu ENERGIE použít pro výpočet přerušované vytápění, nebo vzájmu zachování stejných výchozích podmínek se hodnoty  přerušovaného vytápění nezadávají? Použití přerušovaného vytápění může změnit výslednou hodnotu měrného tepla až o 10 kWh, což je hodně. Na druhou stranu ve většině rodinných domů se používá přerušované vytápění.

Otázka:

provedl jsem výpočet rodinného domu v programu Ztráty 2009 po místnostech a následně totožný objekt nadefinoval dle identických hodnot do programu Energie 2009 jako 1 zónu. Výsledná ztráta vyšla dle přibližného výpočtu přes měrné toky podobně, ale co se týče porovnání spotřeby tepla na vytápění a tepelné charakteristiky budovy,jejich hodnoty se výrazně odlišují.Viz níže:

Ztráty:     Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994):    0,24 W/m3K

Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997):     18,0 kWh/m3,a

Energie:PARAMETRY BUDOVY PODLE STARŠÍCH PŘEDPISŮ:

Celková tepelná charakteristika budovy - ČSN 730540 (1994):      q,c = 0.36 W/m3K

Spotřeba energie na vytápění  - STN 730540, Zmena 5 (1997):      E1 = 26.82 kWh/m3,rok

Hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění dle STN 730540(2002) se také výrazně liší.

Vzhledem k totožným údajům zadávaným pro výpočet v obou programech mi není zcela jasné,který výpočet či výsledná hodnota je vhodná pro zjištění spotřeby tepla na vytápění. Zkoušel jsem několik variant výpočtu,ale stále se tyto hodnoty výrazně liší,proto bych Vás chtěl prosím požádat o radu či Váš názor...

Otázka:

Pokud zadám dilataci do nevytápěných prostor prostřednictvím přibližného výpočtu, potřebuji vyplnit údaj o objemu vzduchu v nevytápěném prostoru.

Podle dokumentace je vzájemný odstup bytových sekcí - dilatace 200 mm, délka dilatace 8,5 m a výška při 8 podlažích 23,5 m, což představuje celkem

39,95 = cca 40,0 m3.  Nyní mám 2 možnosti provedení výpočtu:

1. Ke každé dílčí zóně přiřadím polovinu vzduchového objemu (20 m3), zadám plochu, U, pomocným výpočtem zjistím činitel "b" atd. a pokračuji ve výpočtu

2. K jedné z dílčích zón přiřadím celkový objem vzduchu a obě stěny (bude uvedeno ve výpočtu pouze jednou) - není to tak čisté, ale jedná se o 1 dům, která se skládá ze 4 sekcí

3. Poslední variantou, která mě napadla, ale o té nejsem přesvědčen, protože to není zcela čisté, by bylo počítat se stěnou v dilataci jako z obvodovou zdi a přes činitel teplotní redukce ji vyjádřit, že se nejedná o stěnu k exteriéru.

Otázka:

Jedná se o dřevostavbu, současná okna – 5-ti komorová plastová, zasklení U=1,1 W/m2.K

Zkusil jsem posoudit jaký vliv na energetickou náročnost objektu by mělo:

1. výmněna všech zasklení za sklo s hodnotou U= 0,6 W/m2.K(heat mirror) (to je maximální hodnota zasklení, které lze do těchto křídel osadit)

2. změna velikosti oken – zmenšení 6 ks francouzkých oken na jižní fasádě na okna s parapetem

Překvapivě, zmenšením oken měrná spotřeba vzrostla oproti původnímu stavu. Výměnou zasklení se stav zlepšil. V případě zmenšení zasklení je to způsobeno snížením tepelných zisků z důvodu zmenšení zasklení. Lze tento závěr vzít jako závazný? Tedy, že zmenšení zasklení, když stěna má hodnotu U=0,18 W/m2.K v podstatě zhorší energetickou náročnost objektu?

Otázka:

..je .., korektní uvažovat při výpočtu Zelená úsporám u stávajících oken (před výměnou) nikoliv návrhové hodnoty Uw dle platné CSN, ale výpočtové hodnoty dle zrušené ČSN (+15%) a nebo dokonce hodnoty dle uvážení projektanta? Při rozkliknutí nabídky u Energie 2009 jsou u některých typů oken odkazy na platnou ČSN, u jiných typů na neplatnou ČSN 730540-3.