zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázky:

...

1.Proč se nezadává orientace na světové strany u obvodových konstrukcí (vyjma okenních otvorů) z důvodu různé akumulace tepla ?

2.Druhý dotaz se týká zadávání celkové podlahové plochy vytápěných prostor, při posudku na RD:

Stávající stav :

- 1S : nevýtápěný prostor

- 1NP : výtápěnýprostor

- 2NP : vytápěný prostor

- Podkorví - nevytápěný prostor

 celkovou podlahovou plochu jsem vzal z 1NP+2NP

Nový stav

- 1S : nevýtápěný prostor

- 1NP : výtápěnýprostor

- 2NP : vytápěný prostor

- Podkorví - vytápěný prostor¨

celkovou podlahovou plochu jsem vzal 1NP+2NP+podkroví

O kolik se snížila měrná ptřeba tepla na vytápění při porovnání stávajícího a nového stavu? Není nutné vzít plochu stávajícího stavu? Při podlahové ploše v novém stavu o 1/3 větší můžeme dostat zkreslené výsledky? 

Otázky:

1) výpočet přerušovaného vytápění, vnitřní tepelná kapacita, pomocný výpočet

Při zadání podlah nad nevytápěným suterénem program nezapočítává plochu těchto podlah (zjištěno ve výpočtu podle TNI jinde jsem to nekontroloval) pro výpočet tepelné kapacity, samozřejmě je to možné dopočítat ručně. Nebo je to nutné zadávat jinak?

2) výpočet nevytápěné prostory, konstrukce ve styku se zeminou

Nikde ve výpočtu jsem nenašel možnost zadat tepelné zisky podlahou nebo stěnou ve styku se zeminou. Jestli v nevytápěném prostoru vnitřní teplota klesne pod +5 st. C, začínají fungovat tepelné zisky od zeminy. Po té by teploty v nevytápěných prostorách vycházely reálněji a tím i součinitel teplotní redukce by se blížil vypočteným hodnotám. Dřív ve výpočtech tepelných ztrát v jiném programu, při zadání nevytápěné místnosti včetně všech obvodových konstrukcí byl dopočítána výsledná teplota v prostoru. Nešlo by to  nějak zapracovat ?

3) porovnání variant výpočtu 

Chyba v označení Měrná spotřeba energie.

Šlo by tam doplnit i kolonku Měrná potřeba pro vytápění včetně možného vyhodnocení úspory 20%, 40% a dosažení potřeby pro vytápění 15, 20, 30, 40, 55, 70 kW/m2.a (dle Zelené úsporám) ? A po té samozřejmě tisk jednotlivých formulářů v náhledu bez nutného exportu

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na následující. Vytvářím průkaz pro polyfunkční budovu - v 1.patře jsou kanceláře a obchody, v ostatních vyšších patrech jsou byty. Celá budova má jeden společný zdroj tepla - výměníkovou stanici napojenou na horkovod. Kanceláře mají odlišný režim vytápění než byty (přes noc a o víkendu počítám vnitřní teplotu 16 stup., přes den 20 stup.), takže je modeluju jako samostatnou zónu. Mám tento režim počítat ve formuláři přerušované vytápění, i když o přerušované vytápění ve skutečnosti nejde ? Nejsou tam také žádné délky trvání zátopu ap. (v pondělí někdo přijde a na termostatické hlavici nastaví 20 stup., zdroj ale díky bytům jede neustále).

Otázka:

...jakým způsobem je možné provézt  hodnocení domu dle citované normy, tab. 8, požadavek 7. V TNI se píše o potřebě primární energie s odkazem na čl. 7.6. Je vstupní hodnota pro výpočet "Měrná spotřeba energie budovy EP,A"? Pokud ano, jakmile EP,A vynásobím faktorem pro elektřinu, tak se dostávám do hodnot, které značně překračují  požadavek 60 kWh/(m2.a).
V Energii 2009, grafika, koláč měrné potřeby - jednotlivé měrné potřeby odpovídají spotřebám z Výsledků - jak tomu mám rozumět, potřeba tepla je přece jiná než je uvedena v koláči.
Předem děkuji za vysvětlení.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

< 1 .. 52 53 54 55 56 Stránka 57 58 >