ZOOM: Aktivní chladící trám

Další detailní návod ukazuje způsob zadání aktivních chladících trámů (trámců / indukčních jednotek) do programu Energie. Inspirací byl následující dotaz:

Chtěla bych se Vás zeptat, jak do Energie správně zadat chlazení pomocí aktivních stropních trámů. Jde o kombinaci chlazení primárního vzduchu dodaného VZT jednotkami (zdroj chladu je integrované chlazení - kompresory ve VZT jednotce a sekundárního (cirkulačního vzduchu) - zdroj chladu budou tepelná čerpadla země voda.

Primární vzduch přiváděný do trámů je chlazen integrovaným chlazením ve VZT jednotce o teplotě chladiva 6/12° na 17°C.

Sekundární vzduch (cirkulační) je chlazen vodou 16/22 (zdroj tepelná čerpadla země voda). Předpoklad je, že potřebu chladu pro sekundární vzduch pokryjí tepelná čerpadla 2/3 pasivním chlazením a 1/3 aktivním chlazením za pomocí kompresoru tepelných čerpadel.

ZOOM: Elektrokotel a elektřina z FV systému

V detailním návodu se tentokrát podíváme na to, jakým způsobem lze zadat v Energii zdroje tepla využívající elektřinu částečně z ostrovního FV systému a částečně z veřejné sítě. Inspirací byl následující dotaz:

Prosím o doporučení, jak zadat hlavní zdroj tepla pro vytápění krb s teplovodním výměníkem a vedlejší zdroj tepla elektrokotel využívající elektřinu z vlastních fotovolt. panelů, resp. z veřejné sítě. Předpokládám pokrytí topného času krbem 50 %, elektrokotlem s el. energií z fotovoltaiky 30 % a elektrokotlem s el. energií z veřejné sítě 20 %.

Teplá voda se připravuje akumul. ohřevem elektrokotlem využívajícím primárně elektřinu z fotovolt. panelů (80%), případně z veřejné sítě (zbytek).

Zajímalo by mne, jak promítnout vlastní el. energii z fotovoltaiky ke snížení primární energie.

Otázka:

Řešíme PENB pro zimní stadion. Celý objekt jsme rozdělili do několika zón: hala 5°C, prostory pod tribunami 20°C, administrativa 20°C, fitness a schodiště 15°C.

Konstrukce objektu nejsou zatepleny, obvodové zdivo prostor mimo halu je cihelné a průměrný součinitel prostupu tepla částí budovy mimo halu vychází Uem=0,79W/m2.K, což vede ke klas.třídě G.

Hala není přímo vytápěna, naopak je tam velká spotřeba energie na chlazení ledové plochy, proto ji uvažujeme jako zónu. Dle správců je tam v zimních měsících teplota okolo 5°C (nepřímo z obklopujících zón).

Když takto zadáme generovat PENB, energetická třída celého komplexu vyjde v A, i celkový součinitel prostupu tepla vyjde A, protože největší objem komplexu zabírá hala s 5°C a Uem se podle toho přepočítá.

Mohl byste nám poradit, jak správně halu zimního stadionu zadat, aby celkový součinitel prostupu tepla nebyl zkreslován?

Otázka:

V Energii 2015 není s odkazem na nedefinování postupu výpočtu v metodickém pokynu pro NZÚ 2015 u nápovědy pro intezitu větrání uvedena její hodnota použitelná pro RD. Je zde uvedena hodnota pro NZÚ 2014 (0,3 1/h).

Zajímalo by mne, zda mohu použít následující postup: spočítat výměnu vzduchu dle spárové průvzdušnosti oken a v případě, že je větší než těch 0,3 1/h, tak ji použít. V opačném případě počítat s hodnotou 0,3 1/h.

Je tento postup (větší z hodnot vycházející buď ze spárové průvzdušnosti nebo z minimální hygienické výměny vzduchu 0,3 1/h) v souladu s platnou legislativou a normami?

Otázka:

Hodnotíme dům v pasivním standardu s fotovoltaickou elektrárnou v ostrovním režimu. Vyrobená elektřina by se měla použít pro vytápění (elektrické rohože), ale už ne pro chlazení (klimatizační jednotka). Program Energie nás ale nepustí k výpočtu s ostrovní fotovoltaikou a dvěma zdroji vytápění na elektřinu.

1) Jakým způsobem zadávat dva zdroje vytápění a chlazení na elektřinu + ostrovní fotovoltaiku?

2) Jak můžeme v programu zhodnotit využití vyrobené elektřiny? Program umožňuje při ostrovní fotovoltaice využití elektřiny ze 100%. Je to reálné? Jde využití procentuálně ponížit?

3) Vyhláška mluví o započítání využité vyrobené elektřiny do primární energie maximálně jednonásobkem „spotřeby elektřiny domem“, což si každý vykládáme jinak.