zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Redukce referenční hodnoty Uem pro novostavby podle vyhl. 78/2013 Sb. a její vazba na referenční dodanou a primární energii
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
10.01.2014 13.12 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 20219x
Otázka:
Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.
Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.
Technologické spotřeby a jejich zahrnutí do energetické bilance
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 06 Provoz zóny
10.01.2014 12.37 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 19420x
Otázka:
Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.
Výpočet referenční hodnoty průměrného souč. prostupu tepla Uem,R pro zóny s nízkou vnitřní teplotou
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Normy a vyhlášky
02.12.2013 23.46 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24109x
Otázka:
V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.
Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.
Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.
Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.
Zohlednění lodžiových stěn a vystupujících žeber ve výpočtu energetické náročnosti budovy
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 08 Tepelné mosty
20.11.2013 14.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 21841x
Otázka:
Hodnotím budovu, která má vystupující meziokenní žebra a štítové obvodové stěny. Nejsem si jista jak tyto žebra započítat do výpočtu:
Vystupující žebro |
Moje řešení je to, že bych započítala plochu konstrukce odečtenou z pohledu, jednalo by se pak o zeď s tloušťkou 1040+460 v případě štítové stěny, obdobně u žebra, s příslušnou tloušťkou izolace. Energeticky vztažnou plochu (v obrázku zeleně) bych potom vypočítala včetně žeber. Myslíte, že je takový postup v pořádku?
Nenulová potřeba tepla na vytápění v létě: příčiny a možnosti úprav
Kategorie » téma: Energie » Obecně | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
12.11.2013 09.41 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 22675x
Otázka:
Z výpočtu mi vychází potřeba tepla na vytápění i pro měsíce, kdy je venkovní teplota nad 13 °C (jaro-podzim). Nejde o chybu?
< 1 .. 43 44 45 46 47 Stránka 48 49 50 51 52 53 .. 81 >