Otázka:

Program ENERGIE používá pro výpočet referenční hodnoty pro dílčí dodané energie pro vytápění, chlazení, apod. redukci hodnot s odkazem na tabulku v příloze 2 vyhl. 78/2013 Sb.

Redukci chápu u ukazatele Uem, který je pro nové budovy redukován 0,8x, kdy vzniká stav s rekonstrukcemi vycházejícími do D. Důvod k redukování dílčích dodaných energií jsem ale v legislativě nenašel.

Otázka:

Rád bych se zeptal na Váš názor k zahrnutí či nezahrnutí elektrické energie a především potřeby teplé vody v případě, kdy jsou realizovány ve spotřebičích - prádelna v hotelu, myčky ve velkokuchyni. Směrná čísla dle ČSN EN 15316-3-3 zcela jasně uvažují i spotřebu teplé vody v prádelně - na pračky je ale připojena jen studená voda - jedná se v podstatě o technologickou spotřebu.

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.

Otázka:

Hodnotím budovu, která má vystupující meziokenní žebra a štítové obvodové stěny. Nejsem si jista jak tyto žebra započítat do výpočtu:

Vystupující žebro

Moje řešení je to, že bych započítala plochu konstrukce odečtenou z pohledu, jednalo by se pak o zeď s tloušťkou 1040+460 v případě štítové stěny, obdobně u žebra, s příslušnou tloušťkou izolace. Energeticky vztažnou plochu (v obrázku zeleně) bych potom vypočítala včetně žeber. Myslíte, že je takový postup v pořádku?

Otázka:

Z výpočtu mi vychází potřeba tepla na vytápění i pro měsíce, kdy je venkovní teplota nad 13 °C (jaro-podzim). Nejde o chybu?