Otázka:

Hodnotící kritéria pro projekty úspor energie v části Dosažený energetický standard budovy vyžadují hodnotu Uem,N,rq stanovenou podle ČSN 73 0540-2

V tab.Vyhodnocení výsledků posouzení podle kritérií Vyhl.MPO č.148/2007 Sb. (Energie 2008) je hodnota Uem,N a hodnota Uem,rq.

Která z nich odpovídá hodnotě Uem,N,rq,nebo tuto hodnotu výpočet Energií 2008 nestanoví ?

Otázka:

...Prosím o popis - manuál převodu skladby konstrukcí z programu Teplo do programu Energie. Je-li možné - totéž k podlahovému topení, které je v nízkoenergetických objektech navrhováno. Domnívám se, že tepelný odpor konstrukce podlahy je v tomto případě počítán od tepelné izolace podlahy k hydroizolaci. Pokud je potrubí vkládáno do systémové tepelně izolační desky, pak by mělo být asi počítáno i s tloušťkou tepelné izolace, která se nachází pod potrubím (obvykle 2,0 - 2,5 cm).

Další otázka zní: jak uvažovat v administrativních budovách lokální ohřev teplé vody elektřinou? V mém případě se jedná o 4 tlakové ohřívače s příkonem 1,8 kW každého a 2 beztlakové ohřívače 2 kW každého. Stačí zadat součet 11,2 kW a že u ohřevu TUV chci počítat s primární energií?

Otázka:

Dá se z výsledných hodnot získaných programem Energie 2009 spočítat celková ztráta objektu v kW?

Otázka:

V programu Zelená úspora se uvádí pojem - Měrná potřeba tepla na vytápění – čistá výpočtová potřeba tepla na prostorové vytápění bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla. Nerozumím tomu, protože když si vezmu dva domy s úplně stejnou konstrukcí a v jednom domu budu mít třeba plynový kotel a v druhém domě tepelné čerpadlo, tak dům s TČ bude mít menší nároky na kWh/m2.a. To znamená, že TČ ovlivní nároky na kWh/m2.a.

Jestli budu počítat pasivní dům bez vlivu účinnosti otopné soustavy a zdroje tepla, tak se nemůžu dostat na hodnotu 15 kWh/m2.a.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?