Vážení projektanti,

Na www.kcad.cz v sekci Ke stažení - Stavební Fyzika jsou k dispozici aktualizované verze programů Teplo, Energie, Area, Cube3D. Včetně kompletního instalačního balíku Stavební Fyziky 2011 dle aktualizované ČSN 730540-2 změna Z1 z dubna 2012.

Otázka:

Jedná se mi o referenční budovu - podlaha na zemině. Do zadání zadám tepelný odpor R= 2,22..., který odpovídá dle mě U=0,45. Při vygenerování EŠ se v protokolu vyplní v řádku podlaha U= 0,42 a činitel teplotní redukce b=0,54.

V protokolu se soupisem parametrů referenční budovy je ale uvedeno U=0,45 a činitel teplotní redukce b=0,52.

Jsou to výsledky, které jsou použity k auditu k získání dotace a na ministerstvu se jim to nelíbí a požadují opravu nebo vysvětlení. Nevím, kde dělám chybu, vše jsem kontrolovala, nebo jak to vysvětlit.

Otázka:

Řešíme novostavbu větší garáže s podlahovou plochou nad 50 m2. Investor si přál navrhnout garáž s elektrickými přímotopy. Projektová dokumentace se odevzdala a úředník po nás vyžaduje PENB. I po vysvětlení, že se jedná o neobytnou budovu s nízkou spotřebou energie na vytápění, na svém trvá a Průkaz vyžaduje. Zdá se mi, že dle Sbírky zákonů 61/2008 není jasné, že pro tento objekt není PENB nutné počítat. Chtěla bych se Vás zeptat, zda neexistuje jiný výčet staveb, u kterých není třeba dokládat PENB, případně pokud Vás nenapadá, s čím by se dalo argumentovat na stavebním úřadě. Pokud je třeba PENB opravdu doložit, předpokládám že je nutné "vyrobit" tabulku pro zatřídění do klasifikační třídy ENB dle EN 15217. Prosím tedy v případě tohoto řešení a radu jak získám referenční hodnoty Rr a Rs. Jelikož Váš program neumožňuje zatřídit garáž do předem nastavených druhů budov v programu ENERGIE 2011.

Otázka:

Mám dotazy k výpočtu solárního systému v Energii:

- Jak je tento výpočet přesný? Když jsem zadal dolní hranici účinnosti (50 % dle nápovědy) a průměrné stínění 0,7, pořád jsem byl s celkovým přínosem podstatně lepší než ve srovnání s výpočtem od Ing. Matušky (pro Zelená úsporám).

- Který výpočet je tedy přesnější? (že bych to třeba spočítal nejdřív podle Matušky a potom napasoval do Energie tak, aby to vycházelo stejně)

- V záložce "primární energie" jsou doplňující údaje pro solární systémy - to se používá pouze v případě, kdy chci vyjádřit úsporu solárním systémem oproti jinému zdroji, který v této tabulce zadávám? (Mám pocit, že v některé ze starších diskuzí jste uváděl, že do základních údajů se solární systém nezadává, že ten se započte automaticky, je to tak?)

Otázka:

Řeším objekt, u kterého je navržena rekonstrukce (zateplení obvodových stěn, střechy a výměna otvorových výplní, ale také zároveň zazdění některých oken - asi 8% z celkové plochy oken).

Běžně spočtu stávající stav včetně referenční budovy a dále nový stav se stejnými plochami (tedy bez navýšení o tloušťku izolantu). Přestože to zřejmě není úplně správně, vycházím z poznámky v příloze A TNI 730329, kde je psané, že v případě zvětšení rozměrů vlivem zateplení je možné ponechat původní rozměry.  

Jak ale postupovat v případě, že se tam ještě mění rozložení jednotlivých ploch - tedy ubude oken a přibude stěn?

Domnívám se, že bych měl spočítat stávající stav vč. referenční budovy a dále nový stav (tedy se všemi novými plochami) a opět s referenční budovou dle tohoto nového stavu. Srovnání stávajícího a nového stavu bude srozumitelné, akorát každý stav bude mít svoji referenční budovu.

Při představě, že to takto spočítám a předám k administraci programu z OPŽP, se obávám, že dojde ke zmatení úředníka, protože nebude vědět, která z těchto dvou referenčních budov bude ta "referenčnější" ...

Je možné toto provést nějakým elegantnějším způsobem? Tedy mít pro oba stavy jenom jednu referenční budovu?