zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k Energii na téma vnitřní tepelná kapacita zóny - pokud zadávám a počítam tuto hodnutu přesně.

Jak zadat železobetonový strop, který je zespodu opatřen sádrokartonovým podhledem? Jaká je vůbec akumulační schopnost toho stropu v porovnání bez a s podhledem? Je ta akumulace ve výsledku snížená vlivem toho podhledu? Nebo strop akumuluje v reálu stejně tak s i bez podhledu?

Ptám se i proto abych si ověřil skutečnost, že v případě kdy kvůli dobré akumulační schopnosti žb desky tuto navrhuju tak zda její akumulační schopnost nedegraduji podhledem.

Skladba shora:

  • Žb monol strop tl. 200 mm
  • Vzduchová mezera tl. 200 mm
  • Sdk tl. 12.5 mm

 

 Je správné zadat do pomocného výpočtu v energii takto?

  • Žb monolitická deska 200/2=100mm
  • Vzduchová mezera 200/2 = 100mm
  • Sdk tl. 12.5/2= 6,25 mm

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Ukládání skladeb v Energii

Kategorie » téma: Energie » Obecně

06.09.2010 14.54 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 18230x

Otázka:

Vytváří Energie 2009 nějaký soubor, který by obsahoval jednotlivé zadané skladby, který by bylo možné následně doupravovat třeba v excelu nebo accessu? Kolega mi radil, že se jedná o soubor kce32.mdb v Program Files (x86)\Stavební fyzika\Energie 2009\. Tento soubor má však datum poslední úpravy 22.3.2008 a obsahuje jen nějaké okna, dveře a zateplovací systémy. Takže určitě ne konstrukce, které jsem zadával později k jednotlivým akcím.

Propustnost slunečního záření g

Kategorie » téma: Stavební fyzika | Energie » Obecně

28.08.2010 19.57 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 28531x

Otázka:

Dnes jsem procházel normu EN 410 a zjistil jsem, že se podle ní veličina g označuje jako "Celkový činitel prostupu sluneční energie", zatímco v programu Energie je nazývána "Celková propustnost slunečního záření". Jaký termín je správný a jedná se vůbec o stejnou veličinu?   

Rozdíly ve výpočtu denostupňovou metodou a Energií

Kategorie » téma: Energie » Obecně

25.08.2010 22.24 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 24269x

Otázka:

Zkoušel jsem si provést ruční výpočet potřeby tepla na vytápění denostupňovou metodou podle vzorce ze známé publikace prof. Cihelky Vytápění, větrání a klimatizace. Nějak mi ale nevychází porovnání výpočtu denostupňů mým výpočtem s výstupem z programu, i když do vstupů zadám stejné hodnoty. Do Energie jsem zadal vnitřní teplotu stejnou jako do svého výpočtu a do obou výpočtů též stejnou průměrnou venkovní teplotu za hodnocené topné období (celá sezóna) zjištěnou z těch podkladů..

Přesto mi denostupně nevychází stejným číslem, což mě poněkud mate. Je ve vzorci v Energii nějaká odchylka od mého algoritmu?

< 1 .. 174 175 176 177 178 Stránka 179 180 181 182 183 184 .. 230 >