Otázka:

Při žádosti o dotaci ZU C3 solární kolektory se vyplňuje i ztráta domu. Na tento údaj nejsou žádné "nároky" (pro získání dotace), ale je třeba ho vyplnit. To je asi hlavní důvod proč jsem o tom začal přemýšlet. Zatím jsem to řešil právě pomocí výstupu z Energie, ale vlastně nevím jak moc je toto číslo "korektní" - zda je spíše na bezpečné straně, nebo opačně. Dalším důvodem je samozřejmě dojem, že by bylo příjemné mít všechny výpočty "pod jednou střechou".

Ještě jsem si vzpoměl na jeden dotaz již z oblasti výpočtu. Jak co nejsprávněji zadat zateplení soklu za situace kdy podlaha 1.NP je např. 1m nad terénem a sokl je izolovaný pouze po úroveň terénu (nikoliv pod něj). Tabulka nabízí pouze zadání hodnoty hloubky izolace pod terénem, ale myslím že i ve výše uvedeném případě má izolace soklu vliv - zvláště pokud je samotná izolace podlahy špatná. 

Otázka:

Rád bych se zeptal na zavedení solárních parametrů ve verzi 2010. Je jejich použití v souladu s programem Zelená úsporám či se jedná spíše o spřesnění při výpočtu PENB?

Dále se chci zeptat pokud se obecně řeší emisivita materiálů jestli třeba u světlé vápenné omítky mám vybrat hodnotu 0,93 nebo hodnotu tuším 0,6 která je dána pro světlé povrchy? Vím, že pokud měříme termovizí většinou jako výchozí hodnotu používáme 0,93, kdy se tedy pak uvažuje se světlostí povrchu. Zde přeci odstín či barva povrchu hraje velký význam.

Děkuji!

Otázka:

Je možné zanedbat vliv systematických tepelných mostů u výpočtu součinitele prostupu tepla, pokud při kontaktním zateplení EPS 120mm jsou použity celoplastové hmoždinky, které se zafrézují do polystyrenu a překryjí EPS víčkem?

Otázka:

Pokud zadávám vliv tepelných vazeb pro stávající nezateplené budovy, je možné je uvažovat 0,1 W/m2K a při zateplení uvažovat hodnotu pro nízkoenergetické domy 0,02 W/m2K, která je v programu již přednastavená a na fondu argumentovat tím, že nově zateplený RD je nízkoenergetický? Jedná se o Zelenou úsporám.

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor