Otázka:

chtěl bych se zeptat, jak se zadává v energii solární systém? Jde mi především o správné zjištění primární energie, ale i spotřeby energie. Viděl jsem ho zadaný různými způsoby například takto:

a) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém, ale solární systém se zadá i do solárního systému v zóně. Zde se mi nezdá zahrnutí solárního systému do zdroje tepla na TV i solárního systému v zóně. Zde se spotřeba na TV rozdělí procentuálně na solár a elektrický dohřev a z něho se odečte spotřeba solárního systému v zóně, což už v tomto stavu je chybně.

b)  Do zdroje tepla na přípravu TV se uvede jen elektrický dohřev a do solárního systému v zóně daný solár. Zde se podle mě správně přepočte na spotřebu energie na přípravu TV a odečte se spotřeba dodaná solárním systémem. V primární energii se ale zbylá spotřeba vynásobí faktorem pro elektrickou energii, ale už tam nejde započíst faktor na solární termický systém (tahle energie už tam nikde není). Zde jde ještě jedna věc, že se zbylá spotřeba procentuálně rozdělit na elektrickou energii a solární systém, což ale není pravda.

c) Do zdroje tepla na přípravu TV se zadá elektrický dohřev a solární systém (se správnou účinností).  V primární energii by se daná spotřeba procentuálně rozdělila (pokud by se věděla přesná procentuální část solárního sytému) a vynásobila faktorem energetické přeměny. Což by teoreticky šlo, ale zase by byla špatně celková spotřeba energií, protože by se neodečetl ten solární systém.

Mohl byste mi prosím ujasnit tento problém? Pokoušel jsem se ho najít v ostatních článcích, ale neúspěšně.

Otázka:

..jakým způsobem byste v Energii zohlednili sekundární zdroj tepla - krb (užívaný jen občasně /varianta 2: pravidelně večer). Lze při odhadu jeho využívání vycházet z nějakých empirických dat ? Jaká by byla Vaše strategie hodnocení v Energii při použití krbové vložky pro přitápění TUV ?
ad 2: co si myslíte o hodnocení krbu na straně tepelných zisků a nikoliv v položce zdroje tepla?

Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

je možné podlahu, která je vytvořená na násypu, zadat jako podlahu na terénu? Nebo lze nějak zohlednit to, že není vlastně "na terénu" - horní hrana podlahy je přibližně v úrovni obkladu.