Otázka:

..jakým způsobem byste v Energii zohlednili sekundární zdroj tepla - krb (užívaný jen občasně /varianta 2: pravidelně večer). Lze při odhadu jeho využívání vycházet z nějakých empirických dat ? Jaká by byla Vaše strategie hodnocení v Energii při použití krbové vložky pro přitápění TUV ?
ad 2: co si myslíte o hodnocení krbu na straně tepelných zisků a nikoliv v položce zdroje tepla?

Otázka:

Při posuzování konstrukce např. střechy, kdy spádovou vrstvu tvoří tepelná izolace (např . tepelně-izolační dílce z EPS) jsme doposud posuzoval konstrukci jako takovou na povrchové teploty a kondenzaci v nejvyšším a nejnižším místě tepelné izolace a součinitel prostupu tepla jsme stanovil z nejmenší tloušťky tepelné izolace.

V poslední době se ale setkávám s názorem, že lze uvažovat do výpočtu součinitele prostupu střední hodnotu neboli průměrnou tloušťku tepelné izolace nacházející se na ploše střechy. Chtěl jsem si tuto skutečnost ověřit v normách, ale nikde o této skutečnosti není žádná zmínka. Postup výpočtu, součinitele prostupu tepla se zkosenými vrstvami jsme nalezl v normě „ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce - Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla - Výpočtová metoda: 12.2008“, ale tam se taktéž nemluví o možnosti uvažování průměrné tloušťky tepelné izolace do výpočtu.

Jak to tedy prosím ve skutečnosti je, tzn. jakým způsobem by se měly tyto konstrukce navrhovat?

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

je možné podlahu, která je vytvořená na násypu, zadat jako podlahu na terénu? Nebo lze nějak zohlednit to, že není vlastně "na terénu" - horní hrana podlahy je přibližně v úrovni obkladu.

Otázka:

Jedná se o koncové stěny bytových domů, které jsou od sebe odděleny dilatací.

To znamená, že stěna odděluje vytápěný prostor od prostoru (vzduchu) v dilataci a

pro tuto stěnu je nutno použít činitel teplotní redukce. Protože se tato kategorie v tabulce F.2 nevyskytuje, použil jsem výpočet z ČSN EN 12831 str. 19, vztah (6).

Příklad: uvažovaná teplota v dilataci Θu = - 3^oC, po dosazení do vztahu (6):

b_u = Θ _int,i – Θ _u / Θ _int,i – Θ _e = 20 - (-3) / 20 - (-15) = 0,657 ≈ 0,66

Je moje úvaha správná?