Otázka:

Nechávám si zpracovat projekt na zateplení RD v rámci zelená úsporám - celkové zateplení A1. Můj projektant používá program Energie2009. I po zateplení má RD vysokou ztrátu a žádné tepelné zisky. Ty lze podle:

"291 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. července 2001",  
započítat, jen když:
"§ 6 Tepelné zisky

(1) Bere se zřetel na tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla a zisky ze slunečního záření. Tyto zisky se mohou započítávat do tepelné bilance budovy jen tehdy, když je v budově instalována automatická dynamická regulace vytápěcího zařízení"
Nikde se nedá najít, co to ta automatická dynamická regulace je. Je tato podmínka splněná, pokud mám pokojový termostat - termohlavice na ventilech radiátorů v ostatních místnostech? Mohu se zisky počítat? Je tento termín "automatická dynamická regulace" dohledatelný v nějaké normě?

Otázky:

1. problematiku vytápěného / nevytápěného suterénu jsme řešili minule, myslim, ze jsem pochopil. Zadávám to tedy jako "nevytápěný prostor".
Jakmile mám suterén solitérního objektu, pak nemám problém.Všude okolo je zemina.  Ve chvíli, kdy ovšem počítám suterén např. řadového rodinného domu, kde ve vedlejším objektu je také nevytápěný suterén (nebo nějáky temperovaný prostor), pak mám nejasnost.
Dost často  si klient sklep předělává např. na pracovnu, chce tam tedy topit. Jak zadám vedlejší suterénní prostor ? (exteriér to není, a zemina to také není) normálně po staru bych tam dal béčkem srážku ale to tato norma neumožnuje.
2. ten samý případ řadového rodinného domu, kdy např. v 1. NP jsou obytné vytápěné místnosti a ve vedlejším objektu také. Dělící konstrukce mezi "sekcemi"je  tedy neochlazovaná konstrukce. Vůbec nezadávat ?
3. Problematika tepelných mostů. Náš standardní postup je ten, že když máme např. bytový dům, zděný s žb překlady bez TI, tak ve stávajícím stavu uvažujeme mosty 0,1A . dle TNI nízká kvalita řešení. Po provedení opatření, kdy se zateplí fasáda, střecha, ostění oken dáváme mosty 0,02 - 0,05A, podle kvality řešení. Lze říci, že tepelně izolační vrstva je po realizaci opatření "spojitá".

Otázka:

pokud mám dům o zastavěné ploše 100m2 částečně podsklepený (plocha sklepa - bez započtení obvodových stěn tvoří 10m2, výška podlahy sklepa je -2,000) a podlaha přízemí je v úrovni terénu, pak v oddíle Podlaha a suterén zadám u částečně či zcela nevytápěného suterénu Výšku horní hrany podlahy nad terénem 0m a v Hloubce podlahy suterénu pro úrovní okolního terénu doplním 0,2m.
podle vzorce ((90m2x0m)+(10m2x2m))/90m2+10m2
Mate mne však, pokud by horní hrana přízemí byla ve výšce třeba +0,500m.
Potom je sice hloubka celoplošného podsklepení opět 0,2m, ale ve vztahu k terénu je to záporné číslo (-0,3m). Je tato moje úvaha správná?

Otázka:

Při výběru typu výpočtu podle TNI 73 0329 se automaticky větrání považuje za nucené. Jak se to řeší pro případy (zejména hodnocení stávajícího RD), kdy je pouze přirozené? Jestli jsem to správně pochopil, výpočet podle TNI je jediným akceptovatelným z hlediska programu Zelená úsporám a tam potřebuji porovnání stavu stávajícího vs. nového po provedení úsporných opatření.

Otázka:

Jakým způsobem se do programu energie zadávají střešní okna?