Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

je možné podlahu, která je vytvořená na násypu, zadat jako podlahu na terénu? Nebo lze nějak zohlednit to, že není vlastně "na terénu" - horní hrana podlahy je přibližně v úrovni obkladu.

Otázka:

Jedná se o koncové stěny bytových domů, které jsou od sebe odděleny dilatací.

To znamená, že stěna odděluje vytápěný prostor od prostoru (vzduchu) v dilataci a

pro tuto stěnu je nutno použít činitel teplotní redukce. Protože se tato kategorie v tabulce F.2 nevyskytuje, použil jsem výpočet z ČSN EN 12831 str. 19, vztah (6).

Příklad: uvažovaná teplota v dilataci Θu = - 3^oC, po dosazení do vztahu (6):

b_u = Θ _int,i – Θ _u / Θ _int,i – Θ _e = 20 - (-3) / 20 - (-15) = 0,657 ≈ 0,66

Je moje úvaha správná?

Otázka:

…zadávání suterén přes nevytápěný prostor ... vzhledem k tomu že se jedná o jeden z řadových stejných domů - vnitřní sekce ... zda stěny suterénu přiléhající k suterénům sousedních domů zadávám  do seznamu konstrukcí ve styku s exteriérem a nebo vůbec nezadávám (a zadám jen k-ce ve styku s exteriérem a zeminou ). Pokud zadávám tak asi jistě né se součinitelem pr. tepla jako k exteriéru (to by bylo zbytečně "bezpečné"), ale přes pomocný výpočet "F2" zohlednit vliv nevytápěného přilehlého prostoru? Předpokládám že poslední ale nejpracnější způsob bude správný.

Otázka:

Obracím se na Vás s dotazem vhodným jistě do blogu  Energie - zelená úsporám ...včera byl na stránkách www.zelenausporam.cz zveřejněn dokument - pokyny k příloze směrnice ... dělající "jasno" v uznávání podlahové plochy a chtěl jsem Vás poprosit o pomoc při výkladu:

podkroví ... při posuzování stávajícího objektu kde je obytné podkroví se světlou výškou 2,10-2,20m ...do plochy  pro výpočet dotace taková místnost  nelze zahrnout  ...ale mohu ji zahrnout  do výpočtové celkové plochy ? (jedná se o podkroví nad celým půdorysem (né jen půdička  pod hřebenem sedlové střechy jak jsme se již dříve dotazoval  tzn. jakýsi mezonet ))