Otázka:

Nejsem schopen rozhodnout, zda stavba, kterou posuzuji v programu Energie, je středně těžké konstrukce či těžké konstrukce. Rozhodl jsem se tedy vnitřní tepelnou kapacitu zóny spočítat přesně.

1. dotaz:

Které konstrukce mohu do výpočtu započítávat. Pokud tomu rozumím dobře, jsou to všechny (podlahy, stropy, střechy, obvodové i vnitřní zdivo)?

2. dotaz:

Jaké části skladby konstrukce mohu do výpočtu zahrnout? Není to omezeno tloušťkou vrstvy nebo typem materiálu? Zajímá mne především systém ztraceného polystyrénového bednění. Jedná se o zdivo nosných konstrukcí s betonovým jádrem, které je ovšem obklopeno polystyrenem (tedy i z interiéru objektu). Tloušťka takovéhoto polystyrenu bude mít určitě na vnitřní tepelnou kapacitu zóny vliv a já nevím, jak toto zohlednit nebo zda tohle pomocný výpočet v Energii zohledňuje automaticky.

3. dotaz:

Také mne zajímá, jaké ploch pro obvodové konstrukce uvažovat do výpočtu, zda vnější či vnitřní rozměry?

4. dotaz:

Když jsem provedl výpočet, do něhož jsem zahrnul veškeré konstrukce, jak píši v dotazu č. 1, dosáhl jsem velmi překvapivého čísla. U objektu typu bungalov s vnitřní podlahovou plochou 138 m² mi vyšla vnitřní tepelné kapacita zóny 226 MJ/K. Tedy když toto přepočtu na podlahovou plochu získávám 1638 kJ/K/m², což se mi zdá vzhledem k nabízeným číslům v nápovědě docela hodně (260 kJ/K/m² pro těžké konstrukce či 165 kJ/K/m² pro středně těžké).

Otázka:

Jsou do výpočtu obvodových konstruktí (stěny, střecha), při volbě zahrnutí "vlivu tepelných vazeb" paušální přirážkou, již zahrnuty veškeré tepelné vazby a mosty?

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor

Otázka:

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je možné v nějakém Vašem programu vypočítat akumulaci domu? Děkuji

Otázky a odpovědi :

A) Měl bych dotaz ohledně Násobnosti výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím, (Důležité je že počítáme měrnou potřebu tepla pro Zelenou úsporám) protože na základě nápovědy v Energii 2009 jsme pro bytové domy používaly hodnot 2-5 u horších objektů až 10, poté se kolegové účastnili školení u Vás Energie 2009/10 - Zelená úsporám, byli instruováni že se pro přirozené větrání mají používat hodnoty až od 4,5 a výše. Zpětně se u spolupracujících firem objevují hodnoty nižší, potřeboval bych vědět jaké hodnoty používat u těchto případů.

1-starý zděný bytový dům s původními okny s přirozeným větráním
2-ten samý s vyměněnými okny s přirozeným větráním
3-ten samý kompletně zateplený s vyměněnými okny s přirozeným větráním
4-nový objekt s přirozeným větráním, 
   a)U dle normových doporučených hodnot, 
   b)případně nízkoenergetický standart
5- nový objekt s nuceným větráním  nízkoenergetický a pasivní  standart

nucenéVětrání