Otázka:

Mám dotaz k ENERGIE 2010. Jedná se o kartu "Větrání zóny...". Položka účin. zpět. získáv. tepla.

Dle nápovědy F1 jsem pochopil, že pokud mám TČ, měl bych účinnost zpětného získávání tepla nechat rovnu 0? Je to tak? Nebo se zadá učinnost rekuperace 76%?

Popis: V domě je TČ vzduch-voda,využito k vytápění a přípravě TV. Dále nucené větrání s rekuperací o účinnosti 86%.

Otázka:

V programu ENERGIE09 jsem do kolonky větrání pomocí VZT zadal pevnou výměnu vzduchu a teoretickou 100% účinnost rekuperace, zároveň jsem do násobnosti výměny vzduchu zadal teoreticky n50=0. Přesto mi energetická náročnost větrání vyšla v řádu cca 5 kWh/m2. Jak je to možné? S těmito hodnotami by měla být rovna nule, není to pravda?

Otázka:

Zajímalo by mne, jak se počítá spotřeba energie pro chlazení do PENB. Dle mého názoru by měl být přepočet spotřebované energie dle zadaného příkonu, době fungování (např. 3 dny v týdnu) a ostatních veličin (typ chlazení, apod.), ale není tomu tak. Co je tedy zásadní veličina (předpokládám, že zadaný příkon, což ale pak opět neodpovídá skutečnosti, ani údajům spotřeby od výrobce). Myslím si, že ve Vašem programu je tato spotřeba energie na chlazení velice nadhodnocena.

Otázka:

Jak je to s uvažovaním regulace otopné soustavy v programu Energie při výpočtu dle TNI 730329, kde potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinnosti otopné soustavy? Je přípustné uvažovat s regulací otopné soustavy ( pokud je v domě instalována ), nebo je potřeba tuto regulaci nechat tkz. vypnutou? Na SFŽP tvrdí, že se s regualcí počítat nemá.... , výsledky bez vlivu regulace jsou nepříznivější a dosáhnout na 70kW.h.m-2.a nebo nižší je téměř nemožné bez regulace.

Otázka:

- řeším RD kde v přízemí krom vytápěných prostor jsou i částečně vytápěné plochy (kotelna, prádelna, dïlna ) - temperované na min. 5°C (reálně i více ). Tyto prostory - plochy jsou nezapočitatelné do vytápěné - dotační plochy. Obrázek viz. dále. 

- pokud je do výpočtu zahrnu pomocí nevytápěného prostoru - standardní řešení - pak při hledání ploch k zateplení do nového stavu objektu vyjdou "výpočtově" nejefektivněji k zateplení příčky 100-150mm kolem těchto "částečně" vytápěných - temperovaných prostor. Ale při reálném provozu (vytápění ) objektu se pak po realizaci jejich zateplení se úspora až tak moc nedostaví. 

- napadlo mě jestli by nebylo možné přeci jen objekt řešit dvojzónově (vzhledem k většímu rozdílu teplot ) - zadat tyto částečné vytápěné prostory s n. teplotou např. 5°C samostatnou zónou ... pak byla ale vznikl problém s dotační plochou na jakou výsledky vztáhnout ... v protokolu by se sečetla plocha s hlavní vytápěnou zónou ... nebo tedy udělat vážený průměr n. teploty objektu z prostor 20°C a 5°C, a zadat je do jedné zóny ale vztáhnout je jen na dotační plochu (tzn. bez část. vytápěných prostor ).

Předem díky moc za jakýkoliv názor