Otázka:

Zajímalo by mne, jak je možné spočítat (zadat do programu) v Energii potřebu tepla na dohřev vzduchu, tak aby mi v zimním období přes rekuperátor nefoukal vzduch o teplotě nižší než 20°C.

Objekt bude vytápěn z 50% podlahovým vytápěním a z 50% deskovými tělesy. Zdroj tepla bude kotel na biomasu. V objektu bude VZT jednotka s rekuperátorem. Když jsem si spočítal teplotu vzduchu za rekuperátorem při návrhových venkovních podmínkách při účinnosti 77%, tak mi vyšla teplota vzduchu cca 13°C. Proto jsem uvažoval, že za VZT jednotku na přívod vzduchu do místností umístím elektrický dohřev vzduchu, tak aby teplota vzduchu, který bude vháněn do místností bude 20°C, tím bych vlastně pokryl tepelnou ztrátu větráním. Jen nevím, jak toto zadat do výpočtu.

Otázka:

V hodnocené budově jsou podzemní garáže s nuceným větráním neupraveným vzduchem. I když zadám teplotu nula, počítá to ztrátu větráním. Kdybych formálně zadala rekuperaci, tak to ovlivní třídu pro větrání celé budovy. Dávám tedy zisky a také musím zadat aspoň maličkou konstrukci, jinak to neumí udělat PENB. Máte nějaký tip?

Otázka:

V souvislosti s dotazem diskutovaným v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ mne napadlo, jak by se dal zohlednit ve výpočtu případ, kdy je odlišný příkon pro ventilátory na větrání (např. centrální rovnotlaká jednotka) a pro vytápění (např. 4-trubkové fancoily).

Pokud jsem to dobře z odpovědi v http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-ventilacni-jednotky-pro-vetrani-a-pro-teplovzdusne-vytapeni/ pochopil, tak se měrný příkon ventilátorů bere jednotně pro větrání i pro vytápění. Specifické příkony ventilátorů centrální větrací jednotky a cirkulačních fancoilů se ale dosti liší primárně kvůli zcela odlišné tlakové ztrátě. Vzhledem k měsíčně proměnnému objemovému průtoku vzduchu si toto nelze ani bokem jednoduše spočítat.

Dá se to nějak řešit?

Otázka:

Řešíme nyní mnoho případů ventilačních jednotek se směšováním, které přivádí jak A) čerstvý vzduch pro větrání (relevantní k měrnému tepelnému toku větráním+účinnosti rekuperace tepla), tak též B) vytápí a chladí cirkulačním vzduchem (relevantní k výpočtové spotřebě elektrické energie na nucené větrání jak hodnocené, tak referenční budovy).

Pokud zadám v Energii vyšší objemový tok B) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a reálný „Měrný příkon ventilátorů“, pak toto není správně z pohledu měrného tepelného toku na větrání + k výpočtu účinnosti rekuperace.

Pokud naopak zadám v Energii nižší objemový tok A) do „Objemový tok přiváděného vzduchu“ a „Měrný příkon ventilátorů“ výpočtově upravím, pak toto není správně vzhledem k výpočtu referenční budovy a díky této korekci padá část nuceného větrání nesprávně do horší třídy zatřídění.

Jak je vhodné postupovat?

Otázka:

Hodnotím objekt, celý vytápěný el. přímotopy. Jako doporučení pro PENB doporučuji snížit náklady pomocí TČ.

Z průkazu při doporučeních na tepelné čerpadlo je však vidět, že se objekt ve spotřebě nezlepší, jen se zlepší jeho primární energie a je více ohleduplný k životnímu prostředí. (v překladu investora, se mu vůbec nevyplatí při pohledu na PENB nic provádět, protože protopí stejně). (tedy oprava, je drobná úspora 1,5MWh/rok,což je právě rozdíl mezi účinností el. přímotopu 98% a TČ 100%, tedy 2%.) V reálném provozu bude úspora jistě větší, jistě na polovičních nákladech....

Proč to výsledky neukazují?