zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Proč vychází referenční hodnota Uem pro budovu s téměř nulovou spotřebou nižší než pro novostavbu?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
30.07.2019 14.13 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 68091x
Otázka:
Narazil jsem na zásádní problém v Energii 2017 - u budovy s téměř nulovou spořebou energie nedochází u zón k přenásobení referenční hodnoty Uem korekcí pro návrhovou teplotu mimo 18-22 °C. Tudíž je ref. Uem ve výsledku měkčí, než když hodnotím pouze "novou budovu" (kdy k uvedené korekci dochází správně).
Nemůžu tedy vyhotovit PENB pro budovu, kde je hlavním provozem bazén a saunové prostory (tedy návrhové teploty 28-24 °C).
RETRO: Doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
13.07.2019 18.55 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 62897x
Další vydání našeho retro občasníku se vrací k tématu zadání a výpočtu doporučených opatření a jejich zápisu do energetického průkazu.
Inspirací byl následující dotaz:
Jak zadám STANOVENÍ DOPORUČENÝCH OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY (myslím tu tabulku, kde zadávám konkrétní hodnoty úspor třeba neobnovitelné primární energie např. u vytápění)?
Hodnoty UN20 pro lehké obvodové pláště
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
11.06.2019 19.26 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 72137x
Otázka:
Mohu se zeptat na jeden rozpor s ČSN 730540-2:2011 týkající se LOP, na který jsem narazil v programu ENERGIE 2017?
V nápovědě programu se uvádí, že požadavek na UN,20 je 1,5 W/m2.K stejně jako pro okno (pro průsvitné části LOP). Norma ČSN 730540-2:2011 však uvádí vztah 0,7+0,6*fw a je-li fw=1,0 (celoprosklený LOP), tak je požadavek na UN,20 = 1,3 W/m2.K.
RETRO: Energetický průkaz pro větší změnu budovy s velkou nástavbou či přístavbou
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
30.04.2019 11.24 | | Komentáře: 4 komentářů | Přečteno: 56979x
Další vydání našeho retro občasníku se týká tématu, které průběžně diskutujeme od roku 2013: zpracování průkazu energetické náročnosti budovy pro budovu, která podstupuje větší změnu a současně je doplňována o velkou nástavbu či přístavbu.
Inspirací byl následující dotaz:
Hodnotím částečnou rekonstrukci objektu s půdní nástavbou s větší plochou než 25% původní plochy.
Nástavbu posuzuji jako novostavbu samostatným PENB. Poté vyhotovuji druhý PENB na celou budovu jako větší změnu dokončené budovy, ale v tomto kompletním již nezaškrtávám u konstrukcí nástavby položku „měněné konstrukce“, protože již bylo řešeno průkazem na „novostavbu přístavby“ a posuzuju jen zbylé měněné mimo nástavbu.
Je to správně?
Proč vychází v Energii 2019 vyšší potřeba tepla na vytápění?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
23.04.2019 07.01 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 63381x
Otázka:
Mohl bych poprosit o kontolu jednoduchého obdélníkového bungulavu, který jsem zadal do nové Energie 2019 a současně i do Energie 2017.
Průměrný i referenční součinitel prostupu tepla mi vychází schodně, jen se mi výrazně liší hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění. Stínění oken jsem použil 0,6 (viz podmínky NZU). Stínění stěn jsem uvažoval hodnotou 1.
Je možné, že díky změnám v normách mě vyšly změny takhle rozdílně, nebo mám ve výpočtu chybu?
< 1 .. 6 7 8 9 10 Stránka 11 12 13 14 15 16 .. 45 >