Otázka:

Jak mám postupovat při certifikaci zemědělské budovy - stáje pro výkrm brojlerů s celkovou předpokládanou roční spotřebou tepla výrazně nad 700GJ? Jaké porovnávací hodnoty mám použít?

Problematické je i nastavení vnitřního prostředí, které je proměnlivé s růstem kuřat (turnus 35 dní - začíná se na 34°C a končí na 19°C). To řídí klimapočítač prostřednictvím velkého množství  klapek v bočních stěnách, ventilačních odtahů ve střeše a ventilátorů ve štítech. Klimatizace je nastavena na řízení teploty, vlhkosti a koncentrace čpavku a CO2, udávaná nominální potřeba vzduchu je cca 200tis. m3/h - odpovídá cca 20/h.  Ve stáji bude 48 tis. kuřat. Zdrojem tepla, které navrhnul dodavatel technologie, je plynový kotel 400kW.

Bude nová vyhláška zohledňovat v referenční budově takovouto stavbu resp. technologickou potřebu?

Otázka:

Dobrý den, předpokládám, že při výpočtu PENB pro dvouzónovou budovu, kdy obě vytápěné zóny (každá s vlastním zdrojem vytápění) sousedí s jedním a týmž nevytápěným prostorem, je nutné parametry nevytápěného prostoru vložit do každé zóny (Nevytápěné prostory). Je tento předpoklad správný?

Nebo je korektnější nevytápěný prostor zanedbat a uvažovat s venkovním prostředím?

Otázka:

Hodnotím PENB pro administrativní budovu, která má ve 2. NP - kancelářích - instalovány klimatizační jednotky Toshiba, ale podle informací pracovníků jsou tyto jednotky využívány max. 5 - 10 dnů v létě ke chlazení, k vytápění vůbec. Podle mého názoru bych je do výpočtu EN nezahrnoval. Je můj názor správný?

Otázka:

Mám stávající objekt rodinného domu, u kterého se porováděla rekonstrukce. V podkroví se nachází koupelna, jejíž obvodová stěna nebyla v jedné části zateplena. Skladba v tomto místě je: popílkové tvárnice tl. 300mm + břidličný obklad tl. cca 50-80mm. V daném místě ovšem nyní dochází často k povrchové kondenzaci. Napadlo mne dát pod obklad elektrickou rohož. Dá se taková situace vůbec nasimulovat? Zjistit potřebný výkon rohože?

Otázka:

Potřeboval bych vypočítat činitel b pro konstrukci u nevytápěného prostoru. Našel jsem příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/jak-vypocitat-cinitel-teplotni-redukce-pro-nevytapeny-prostor/#403, kde v komentáři diskutujete různé vztahy. Píšete, že pro nevytápěný prostor se má použít vztah

b = (Ti - Tu) / (Tim - Te),

do kterého mohu dosadit za Ti=20 C, za Tu=5 C (teplota v nevyt. prostoru), za Tim=20 C a za Te=-15 C, takže mi vyjde 0,429.

Jenže v Energii 2011 mám při výpočtu ochlazovaných konstrukcí v nápovědě napsaný vzorec, jak uvádí p. Šulc, tj.

b = (Ti - Te) / (Tim - Te).

Jak mám ale dosadit do toho vztahu? Když dám za Ti teplotu v nevytápěném prostoru 5 C, tak mi vyjde 0,571, což je pak skutečně (1-b) jak uvádí p. Šulc.

Myslím že vzniklo nedorozumění v tom že víše uvedený vzorec je uveden v položce „Nevytápěné prostory“, a vzorec uváděný panel Šulcem je uvedený v položce „Stěny a střecha“ a tam skutečně „b“ = (1-b). Většinou jsem se setkal s tím, že přes tuto položku se zjednodušují výpočty pro ztráty do nevytápěných prostor.