zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Rizika zadání chybných materiálových parametrů
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 05 Konstrukce doplňkové
07.06.2024 15.10 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 9344x
Otázka:
Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme.
Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:
Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.
Jak zvolit UN20 pro konstrukci v temperovaném prostoru?
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor
18.04.2024 22.06 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 4616x
Otázka:
Mám dotaz ke správné definici kcí vzhledem k UN,20 v Energii.
Pokud mám zónu, která je pouze temperována - např. 5 - 10°C, tak zadávám do záložky "typy neprůsvitných kcí" jednotlivé kce a v "typu kce" vybírám normové hodnoty dle 730540-2 a zde vybírám např. pro obvodovou stěnu klasicky vnější stěnu s Un,20 = 0,30 nebo zohledním kci, že je z temperovaného prostoru do vnějšího prostředí - čili Un,20 = 0,75?
Obdobě i ostatní kce - okna (1,50 vs. 3,50), podlaha (0,45 vs. 0,85)?
Lineární činitel prostupu tepla styku stěna-podlaha a jeho zadání do Energie
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 10 Ostatní
13.02.2024 20.47 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 4599x
Otázka:
Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.
Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu.
Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?
RETRO: Přirážky na tepelné vazby a tepelné mosty ve výpočtu energetické náročnosti budov
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem | Energie » 03 Konstrukce - podlaha a suterén | Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 08 Tepelné mosty
05.10.2023 11.17 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 13724x
O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!
Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:
V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?
Prostup slunečního záření přes zasklení
Kategorie » téma: Energie » 02 Konstrukce na styku s vnějším vzduchem
24.03.2023 15.59 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 9297x
Otázka:
Mohl byste mi, prosím, stručně naznačit, jak se počítá prostup radiace zasklením s ohledem na měnící se solární geometrii po hodinách (změna úhlu dopadu)?
V softwaru se zadává buď součinitel celkové energetické propustnosti (1 hodnota pro kolmý dopad), nebo podrobnější popis zasklení (počet tabulí skla, poloha a druh pokovení). Liší se v těchto případech zohlednění změny úhlu dopadu přímé radiace v průběhu dne?