Otázka:

Vlastním sw Energie 2009 a součástí výsledků v protokolu je měrný tok, který když pronásobíme teplotním rozdílem získáme ,,orientační ztrátu objektu,,. Jaký je rozdíl mezi takto vypočtenou ztrátou a ztrátou spočítanou přímo Vaším sw Ztráty ??

Otázka:

Hodnotím budovu s vytápěným suterénem, jehož suterénní stěna nemá konstantní tloušťku. Navíc je částečně nad terénem a také hloubka podlahy suterénu pod terénem není všude stejná. Zajímalo by mne, zda postupuji správně, když zadám:

- stěny nad terénem do formuláře "Stěny a střecha", okna do "Oken".

- tloušťku suterénní stěny jako průměrnou tloušťku, a to tak, že součet jednotlivých ploch nebo délek vynásobím jejich tloušťkou a podělím součtem ploch nebo délek

- obdobným způsobem bych postupoval pro získání průměrného tepelného odporu suterénních stěn

- pokud se týká hloubky podlahy suterénu pod terénem, tady si nejsem jistý, zda sečíst jednotlivé plochy stěn v kontaktu s terénem, vynásobit je hloubkou pod terénem a podělit součtem těchto ploch.

Otázka:

Vypracoval jsem štítek pro doporučenou rekonstrukci budovy, ze kterého mi vyšlo přesně CI=1,0 a tudíž kategorie C. Na SFŽP jsem odevzdal porovnání této rekonstrukce s referenční budovou - ovšem ozvali se a chtějí porovnání původního stavu před provedením opatření (hodnocení obálky CI = 3,06) a doporučené rekonstrukce. A tady mně ve štítku vychází hodnocení obálky nikoliv 1,00 a tedy zatřídění budovy alespoň do kategorie C, ale spadá do kategorie D s hodnotou 1,06.

Nerozumím, proč se ty hodnotící ukazatele takto mění. Podotýkám, že v zadání samozřejmě nedělám žádné úpravy a a ni při tvorbě štítku ne. Mohl byste mi poradit, proč se toto děje?

Otázka:

Dostal jsem úřední pokyn, abych zpracoval energetický štítek pro referenční budovu. Není to divné? A je vůbec nutné v Energii vytvářet dvě zadání, tj. hodnocenou a referenční budovu zvlášť?

Otázka:

Hodnotím v Energii administrativní budovu s chlazením. Zjistil jsem, že když zadám teplotu 23° C, tak mi to provede, že je i chlazení. Ale na 26° c už ne (nebo i 23,5° c). Zajímavé je i to, že pro lepší okna s nižším U určitá potřeba energie na chlazení vyjde i při těchto vyšších teplotách, ale jakmile se použijí okna s vyšším U, vychází chlazení nulové.

Navíc bych čekal i v těch případech, kdy to počítá, větší spotřebu energie na chlazení.