Otázka:

Hodnotím celkem běžnou rekonstrukci RD, u které mne dost zarazily poměrně vysoké hodnoty potřeb energie na vytápění - přes 200 kWh/m2. To je určitě zcela nereálné - čekal bych hodnoty někde pod 30 kWh/m2, tak se dlouhodobě s podobnými zakázkami pohybujeme. 

Zvláštní je i graf s dodanými energiemi:

Nemůžu bohužel objevit, v čem je problém. Vše se mi zdá zadáno dobře. Prosím o kontrolu a komentář, děkuji.

O podlahách na zemině s větranými vzduchovými vrstvami vytvořenými tvarovkami typu Iglu jsme už na blogu několikrát diskutovali. Po čase se k tomuto tématu vracíme, ale tentokrát více z hlediska modelování těchto konstrukcí do výpočtu energetické náročnosti budovy.

A jako bonus přidáváme komentář k hodnocení podlah na zemině s odvětraným podložím coby protiradonovým opatřením. Inspirací pro článek byl následující dotaz:

Hledal jsem u Vás na forum jak dobře zadat u rekonstrukce provetravanou podlahu systemu iglu a našel jsem jen z roku 2018 kde jste radil stranu bezpečnou a to je venkovní prostor.

Neposunuli jsme se za tech par let k nějakému jinému řešení?

Jde především o to jaké použít Un20. Pokud máme rekonstrukci, tak dostat se na doporučenou hodnotu 0,16 v podlaze je dost problém, a technicky to tak ani nebude. Našel jsem ještě u Vás v Energii možnost zadání podlahy nad průlezným prostorem, je v podstatě toto nejlepší varianta použití? A mohu v tomto případě zadat Un20 = 0,45?

Ještě mne napadlo, pokud řešíme takto větranou podlahu, v čem se toto liší od odvětrávaného podloží proti radonu, které má dnes 90% projektů pro novostavby?

Otázka:

Podle příspěvku z jara 2018 se podle platné EN ISO 10211-1 již při výpočtu lineárního činitele prostupu tepla u základu nenahrazuje základ a tepelná izolace zeminou, ale ponechávají se původní materiály.

Výsledný lineární činitel spočítaný podle metodiky z revidované normy tedy nezohledňuje přídavnou izolaci u základu. 

Jak s tímto pracovat ve vazbě na zadávání lineárního činitele do Energie?

O zadávání přirážek na tepelné vazby a na tepelné mosty jsme před lety na našem blogu poměrně často diskutovali. Když se na toto téma objeví nový dotaz, určitě neuškodí si celý problém trochu připomenout - zvláště pak, když z našeho archívu vyplyne, že hlavní diskuse probíhaly už v dávném roce 2010!

Inspirací pro návrat do minulosti byl následující dotaz:

V Energii při výpočtu zadávám přirážku na ztráty jednotlivých zón (třeba 0,05). Je třeba tuto přirážku zadávat i v přípravné fázi výpočtu při výpočtu jednotlivých skladeb konstrukcí (podle u jednotlivých skladeb by měla být tím pádem přirážka 0)?

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jestli je ve výpočtu Energie 2023 u tepelné ztráty zeminou uvažováno s teplotou zeminy.

Máme zde příklad, kde se jedná o cca 56 000 m2 průmyslovou halu, vnitřní návrhová teplota je 5 °C, report z Energie ukazuje tohle: Teplota virtuální vrstvy zeminy:    od 5,6 do 10,5 °C

Avšak měrný tok zeminou Ht,g je stejně 3101,5 W/K.

Kde se tento tok bere, jestliže je virtuální teplota zeminy vyšší než vnitřní návrhová teplota, navíc se jedná o velkou plochu, tudíž tepelná ztráta zeminou bude minimální (díky principu tepelného toku do zeminy -> střed haly nevychladne).