Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Otázka:

V hodnoceném objektu je vytápění řešeno jako podlahové, topná voda je pak natápěna pomocí tepelného čerpadla země-voda. V létě je celý objekt pasivně chlazen topnou vodou,která se ochlazuje v zemních vrtech. Lze toto pasivní chlazení tepelným čerpadlem zanedbat? Investor by rád, aby se v hodnocení uvedlo, že objekt je chlazen, dle mého ale nemá vliv na spotřeby, protože jediná spotřeba je oběhovým čerpadlem...

Na našich stránkách jsme již vícekrát diskutovali o vhodném zadání osvětlení u nebytových budov, přesto se však problémy s osvětlením a souvisejícími vnitřními zisky při zpracování PENB opakují. Jde o poměrně závažný problém, který se nemusí týkat jen referenční budovy, ale i budovy hodnocené, takže toto téma po několika měsících raději znovu připomínám... 

Otázka:

Zpracovávám PENB většího zdravotnického zařízení. Výsledky výpočtu (zejména 1 kWh/m2,rok dodané energie na vytápění) jsou dost mimo realitu a popravdě netuším, kde vězí problém. Tak extrémní vnitřní a solární zisky v reálu samozřejmě zdaleka nejsou (resp. nejsou natolik využitelné).

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat na bivalenci u TČ. Domníval jsem se že podle TNI 730331 je bivalence u TČ ( s pohonem na elektřinu) zohledněna přímo v hodnotě roční ho provozního COP, kterou si v programu vyberu podle typu TČ. Při systému vzduch-voda a podlahovém vytápění tak bude hodnota 3,2 a provedl jsem výpočet.

Bohužel jsem narazil na fondu s tím že ve výkrese má topenář zakreslen bivalentní elektrokotel a chtějí tak rozdělit v krycím listu podíl zdroje např. 95% TČ a zbytek elektřina (elektrokotel), což by nebyl problém, ale pak to chtějí i ve výpočtu (tam to samozřejmě při takto voleném výpočtu není), což by znamenalo, že dám dva zdroje tepla v daném poměru, což lze.

Pak ale vzroste neobnovitelná energie a z hlediska požadavku dotace projekt nevyjde na požadované hodnoty. Moje argumentace, že nevím, jaké TČ tam bude, a proto byl volen postup výpočtu dle TNI, který nerozděluje spotřebu na samotné TČ a bivalenci, neuspěla. V reálu se může stát, že instalované tepelné čerpadlo vůbec na bivalenci nepojede, ale bude opravdu záležet na konkrétním TČ.

Mohu Vás požádat o názor? Bohužel jsem nikde v TNI 73 0331 nenašel že hodnota ročního provozního topného faktoru je uváděna včetně vlivu bivalence.

Otázka:

Podle vyhlášky by se PENB měl vypracovávat na veřejné budovy, které mají větší plochu něž 250 m2 a jediným zdrojem je pouze osvětlení. Když však zadávám tyto hodnoty v programu Energie, je vždy nutné je zadat, aby byl dokončen výpočet, ,,nějaký" typ zdroje na vytápění a přípravu TUV s účinností.

Jak se mají tyto hodnoty pro vypracování PENB zadávat?