Otázka:

Rád bych se zeptal na správné zadání akumulační nádoby v programu Energie 2014, v kterém se tyto hodnoty mohou zadávat na dvou místech.

V našem případě máme akumulační zásobník (např. 1000 ltr.) pro vytápění s vestavěným průtočným ohřevem teplé vody (nerezové trubky o objemu 35 l umístěné v zásobníku pro vytápění).

Je správné zadat hodnotu 1000 ltr. v kartě „Zdroje tepla“ – „Akum. nádrž“ a na kartě „Příprava teplé vody“ v části „Zásobník a rozvody“ uvést 35 ltr. s měrnou tepelnou ztrátou stejnou jako akum. zás. (zde však výrazné měrné tepelné ztráty zásobníku nevidím – spíše bych volil 0)?

Nebo by bylo přesnější zadat akum. zás. o objemu 1000 ltr. pouze na jednom místě – ve zdroji tepla?

Doplňuji, že není použita žádná cirkulace teplé vody, vše funguje pouze jako průtočný ohřev. V letním období se pak kvůli ohřevu teplé vody ohřívá jen horní cca 1/3 zásobníku.

Otázka:

Pokud mám RD, kde bude teplovzdušný krb a např. kotel na biomasu s akumulační nádrží, tak mám trochu problém se zadáním.

Když zadám v záložce Zdroje tepla akumulační nádrž u zdroje 1 (kotel), tak pro ten krb, což je v mém případě druhý zdroj, už akumulaci nezruším, respektive pokud to udělám, tak zmizí i u zdroje 2. Napadlo mne, jestli to pak nezadat na záložce zdroje jako vytápění vzduchotechnikou, ale pak jsi nejsem jist zadáváním parametrů jako účinnost sdílení, průměrná teplota vzduchu.

Ale i tak si nejsem jistý, jak se ten zadaný akumulační zásobník projeví do výpočtu.

Otázka:

Dotazoval jsem se na SFŽP ohledně postupu výpočtu násobnosti výměny vzduchu při přirozeném větrání.

V čl. 3.5.1 jejich pokynů je uvedeno: "Uvažuje se podle TNI 73 0331:2013, tab. B.3, pro typ zóny Rodinný dům – obytné prostory hodnotou intenzity větrání 0,3 1/h."

Proč je pro přirozené větrání n50=0,3 v navrhovaném i stávajícím stavu (což se mi zdá jako hloupost), když pro nucené se používají úplně jiné hodnoty podle tabulky č.3 v příloze?

Díval jsem se všechny projekty společnosti XYZ (poznámka K-CAD: konkrétní společnost zde záměrně neuvádíme)  a oni uvažují hodnoty pro stávající a navrhovaný stav jiné – třeba 4,5 pro stáv. stav a 2,5 pro navrhovaný (zaleží podle rozsahu zateplení, výměny oken), ale vždy z té tabulky č.3, i když nucené větrání v objektu není.

Jaké hodnoty lze tedy použít? Osobně si myslím, že tyto hodnoty z tabulky 3 by mohly odpovídat skutečnosti, v metodickém pokynu je však požadováno něco jiného...

-----

Ze SFŽP mi k tomuto problému přišlo toto stanovisko:

„Rozpor, na který se dotazujete, ve skutečnosti neexistuje. Ve výpočtech potřeb energie pro vytápění se pracuje se dvěma hodnotami výměn vzduchu. Hodnota n50 vyjadřuje netěsnost obálky budovy (infiltrace apod.). Je uvažována při rozdílu tlaků mezi vnitřním a vnějším prostředím 50Pascalů (např. silný vítr). Může být i změřena. Pokud není měření požadováno uvažuje se obvykle hodnotami v rozmezí 2,5 -4,5 pro stávající budovy bez zvláštního požadavku na vzduchotěsnost a např. max. 0,6 pro pasivní domy.
Hodnota n (bez indexu) vyjadřuje požadovanou intenzitu větrání danou provozními požadavky (např. hygiena, minimální objem větracího vzduchu na osobu atd.). V praxi je zajištěna u bytových objektů např. otevíráním oken, pomocí VZT apod. Její hodnota je stanovena pro program NZÚ jednotně n=0,3. Na výsledek má tato hodnota zpravidla větší vliv.“

-----

Můj dotaz – hodnota n50 se tedy do výpočtu v Energii nezadává (resp. nikde jsem tuto možnost nenašel) a v podstatě je obsažena v součiniteli spárové průvzdušnosti?

Otázka:

V hodnoceném objektu je vytápění řešeno jako podlahové, topná voda je pak natápěna pomocí tepelného čerpadla země-voda. V létě je celý objekt pasivně chlazen topnou vodou,která se ochlazuje v zemních vrtech. Lze toto pasivní chlazení tepelným čerpadlem zanedbat? Investor by rád, aby se v hodnocení uvedlo, že objekt je chlazen, dle mého ale nemá vliv na spotřeby, protože jediná spotřeba je oběhovým čerpadlem...

Na našich stránkách jsme již vícekrát diskutovali o vhodném zadání osvětlení u nebytových budov, přesto se však problémy s osvětlením a souvisejícími vnitřními zisky při zpracování PENB opakují. Jde o poměrně závažný problém, který se nemusí týkat jen referenční budovy, ale i budovy hodnocené, takže toto téma po několika měsících raději znovu připomínám... 

Otázka:

Zpracovávám PENB většího zdravotnického zařízení. Výsledky výpočtu (zejména 1 kWh/m2,rok dodané energie na vytápění) jsou dost mimo realitu a popravdě netuším, kde vězí problém. Tak extrémní vnitřní a solární zisky v reálu samozřejmě zdaleka nejsou (resp. nejsou natolik využitelné).