zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Osvětlení coby kritický faktor: znovu k nerealistickým výsledkům pro referenční budovu
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 09 Výstupní data
20.05.2013 21.08 | | Komentáře: 3 komentářů | Přečteno: 22053x
Otázka:
Rád bych prodiskutoval problematiku osvětlení. V TNI se jedná v podstatě o tři cesty výpočtu:
1) vztah A.43
2) vztahu A.45
3) vztah A.48
Porovnám-li u kanceláří výpočet dodané energie metodami 1) a 2) s výpočtem 3) pomocí směrného čísla 25,9 kWh/m2.rok, dostávám v dodané energii u podrobnější metody více než dvojnásobný výsledek!!
U referenční budovy je rozdíl ještě daleko markantnější, protože se do podrobného výpočtu dosadí oněch 500 luxů a pL,lx = 0,1 W/m2.lux odpovídající nepřímému osvětlení.
ZÁVĚR??:
- podrobný výpočet hází obrovské hodnoty dodané energie, které jednak nemají nic společného s realitou a jednak přilepšují zisky vytápění
- použitím směrných hodnot se dostane osvětlení téměř vždy do kategorie A, protože referenční budova má extrémní spotřebu.
- porovnávání metody podrobné (ref.budova) se směrnými čísly (výpočet) je irelevantní, protože vychází zcela odlišné výsledky
Osobně nevím jak z toho ven.
Prosím o radu, DĚKUJI
Výpočet primární energie pro FV systémy
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie | Energie » 09 Výstupní data
15.05.2013 15.03 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 29709x
Otázka:
Zajímalo by mne, proč se na energii z FV panelů pohlíží dvěma způsoby. Když ji použiji pro vlastní spotřebu – je to energie okolí a faktory jsou 1,0, resp. 0,0. Pokud jde mimo, je to energie (dodávka mimo budovu) s faktory -3,2 resp. -3,0.
Domnívám se, že v obou případech se vytěsňuje energie vyrobená ve „veřejných“ zdrojích tj. mělo by se na ni pohlížet jako na dodávku mimo budovu. Jediný rozdíl vidím ve využitém množství – pro vlastní spotřebu = max. co můžu spotřebovat v hodnocené budově, při exportu mimo budovu = celá vyrobená energie, resp. dle podmínek vyhlášky. Nebo „pro vlastní spotřebu“ lze chápat jako ostrovní stav tj. bez připojení hodnocené budovy na elektrizační soustavu?
Zatřídění Uem v PENB
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
15.05.2013 13.58 | | Komentáře: 0 komentářů | Přečteno: 24366x
Otázka:
Dobrý den, znovu se vracím u k ukazateli Uem v PENB na konci protokolu. Prosím Vás, podle kterého článku vyhl. 78 se zde vždy jako referenční budova bere nová stavba? Při větší změně dok. bud. potom vychází "D", o čemž jsme se už bavili. Jeden z našich externistů pracuje v SW Protech a jemu to při změně budovy na tomto ukazateli vyjde "C" (korekční činitel 1,0 a ne 0,8). Prosím o vysvětlení.
Znovu k výpočtu dodané energie podle nové vyhlášky: tentokrát o FV systémech
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 07 OZE a primární energie | Energie » 09 Výstupní data
08.05.2013 20.56 | | Komentáře: 1 komentářů | Přečteno: 32515x
Otázka:
Hodnotím RD s FV systémem a využitím získané elektřiny v budově. Zaráží mne skutečnost, že energie vyrobená fv kolektory se neodečte z celkové energie potřebné na jednotlivé částí (vytápění, ohřev tv, osvětlení).
Dosud (tj. např. v ENERGII 2010) se celková energetická náročnost ponížila o energii vyrobenou ze solárních termických kolektorů. V ENERGII 2013 se toto neděje, a to ani u fv ani u termických kolektorů.
Nerozumím tomu, nenacházím v tom logiku. Myslím, že by energie vyrobená solárními systémy měla být odečítána ze spotřeby.
Rozdíly v klasifikační třídě pro Uem podle vyhlášky 78/2013 Sb. a ČSN 730540-2
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data
08.05.2013 11.19 | | Komentáře: 2 komentářů | Přečteno: 29986x
Otázka:
Dle programu Energie vychází obálka budovy v ,, G´´ a když vytisku štítek obálky budovy dle ČSN 730540 - 2 tak vychází klasifikace F - velmi nehospodárná. Můžete mi poradit jak to vysvětlit zákazníkům. Vím, že na školení v Praze jsem slyšela, že výpočetem vznikají rozdílné výsledky, ale nevím čím to je způsobeno.
< 1 .. 22 23 24 25 26 Stránka 27 28 29 30 31 32 .. 44 >