Budete-li hodnotit chlazené zóny s velkými vnitřními zisky a malým či nulovým počtem vnějším konstrukcí, jako byla např. kuchyně popsaná v nedávném příspěvku, doporučujeme soustředit se při zadávání obalových konstrukcí zóny na zohlednění vnitřních konstrukcí.

Jak v komentářích pod odkazovaným článkem upozornil Ing. Chmela, vnitřní konstrukce mohou výpočet významně ovlivnit. Zohlednit je v zadání lze:

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.

Otázka:

Podle kolegyně bychom měli do kolonky jmenovitého měrného příkonu ventilátorů VZT jednotky zadávat daleko menší hodnoty, než to děláme. Zatím jsme vycházeli z max. příkonu ventilátorů a max. průtoku s tím, že je to pak přepočítané následně tím váhovým činitelem... to jsou hodnoty, které prokazatelně výrobce udává. On samozřejmě udává i např. příkon při nějakém nižším průtoku, ale ten se přeci může lišit od průtoku ve výpočtu...

Je někde vidět, jak je ten příkon pak přepočítáván, nebo to zadáváme špatně a má se to dělat jinak?

Otázka:

Hodnotíme zónu se smluvním profilem "Ubytovací zařízení – kuchyně, přípravny jídel". Zóna je nuceně větrána pomocí centrální vzduchotechnické jednotky, která zároveň slouží k distribuci chladu.

Po dokončení výpočtu nám program vyhodí následující upozornění pro vybrané hodiny ve všech dnech v roce a to i v zimě:

Proč tomu tak je? Proč i když je teplota vzduchu přiváděného systémem pro chlazení vzduchem 18 °C, nám to nezvládá tento prostor chladit? A proč zde je problém s chlazením v zimě?

Kromě detailních testů přesnosti výpočtu potřeb energie podle ASHRAE 140 provedených už před delší dobou jsme minulý týden porovnávali (jistě jen zběžně, času na rozsáhlejší testy není bohužel dostatek) rychlost výpočtu v Energii 2023 a v renomovaném a celosvětově používaném simulačním programu DesignBuilder.

Rozsah výpočtu parametrů budovy v programu DesignBuïlder je sice mírně větší, ale na druhou stranu zas nepočítá hodnocenou budovu 2x (hodnocená + referenční) jako Energie.

Rychlost výpočtu byla - při použití 5-uzlového modelu v Energii - srovnatelná. Například u jednozónové budovy s 5 obalovými konstrukcemi a 4 okny trval výpočet v DesignBuilderu 22 s a v Energii 13 s. Pětizónový model se stejným počtem konstrukcí v každé zóně trval v Energii 59 s, zatímco v DesignBuilderu 1 minutu 2 s.

N-uzlový model byl v Energii samozřejmě pomalejší, ale nikoli nějak výrazně (pět zón za 1 minutu 6 s).